Nesnadná recenze

Rané povídky Itala Calvina

Ve dvou svazcích vychází v českém překladu rané povídkové dílo Itala Calvina ze čtyřicátých a padesátých let. Zatímco v Nesnadných idylách nacházíme groteskní podobenství neukojitelné lidské lačnosti a destruktivity, Nesnadné vzpomínky nasazují osobnější, nostalgický tón.

Nesnadné idyly a Nesnadné vzpomínky jsou (v tomto pořadí) dvěma prvními oddíly souborného Calvinova povídkového díla, vydaného pod názvem I racconti v roce 1958. K českému čtenáři se dostávají po šedesáti letech, a to ve dvou samostatných svazcích, což má význam jednak komerční, jednak praktický: aspoň se mladistvý čtenář nezalekne silného hřbetu. Pokud totiž má existovat povinná školní četba pro dospívající, pak bych si ji představoval právě jako tenčí z obou knih, tedy Nesnadné vzpomínky. Nicméně začněme Idylami.

 

Zničit vše živé

Dojem z četby Calvinových Nesnadných idyl asi nejlépe vystihuje název hned první z nich – Malé ryby, velké ryby. Jednotlivé oddíly, do nichž jsou povídky autorsky řazeny, jsou jako různorodá hejna ryb a zásadně se liší v tom, koho by měly nebo mohly zaujmout. Proto bude i má recenze svévolně výběrová a vedená příchylností ke grotesknu.

Kniha začíná bukolickými obrazy dovádějících dětí na pozadí moře a zahrad. Není však namístě …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky