Teror, trauma, terapie

ETA a její dědictví v románu Fernanda Aramburu

Vlast je prvním do češtiny přeloženým dílem Fernanda Aramburu, španělsky píšícího spisovatele baskického původu, který od roku 1985 žije v Německu. Třebaže se vyprávění zasazené do Baskicka nevěnuje kořenům tamního terorismu, má vydání tohoto suverénně napsaného románu v autorově rodné zemi i určitý terapeutický potenciál.

Slovo „vlast“ většina z nás obvykle vnímá ve dvou modech – buď antikvárním, nebo mírně ironickém. Na obálce českého vydání románu Fernanda Aramburu Vlast (Patria, 2016) je ale vysázeno obrovskými písmeny shora dolů, ve směru stékajících kapek deště, které na šedorudém pozadí evokují krev a smrt. ­Dovedl bych si sice představit delikátnější grafickou práci, ale to hlavní se podařilo: připravit čtenáře na to, že tentokrát bude řeč o „vlasti“ v kontextech, na které nemusí být zvyklý.

V samotném románu se titulní výraz mockrát neopakuje, ale přítomný je neustále: je touto vlastí Španělsko? Nebo je to Euskadi, Baskicko v hranicích dnešního autonomního území v rámci španělského státu? Anebo Euskal Herria, „baskická země“, ke které patří i Navarra a jihozápadní cíp Francie? Teroristická organizace ETA, která v roce 2011 složila zbraně a předloni ohlásila svůj konec, kdysi zvolila třetí odpověď a za dobu své existence připravila o život …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky