Když stroje mají ornamenty

Čapkovi psanci vesmíru znovu a jinak

Autorský komiks kreslířky a animátorky Kateřiny Čupové má představit slavnou hru R.U.R. Karla Čapka o sto let mladším čtenářům. Činí tak s překvapivou věrností původnímu textu a výraznou výtvarnou stylizací, která nápaditě a vtipně odkazuje i na jiné čapkovské světy.

Komiks R.U.R. (2020) vychází sto let poté, co vznikla jeho literární předloha. Divadelní hra spisovatele, novináře a překladatele Karla Čapka R.U.R. neboli Rossumovi univerzální roboti, slavná tím, že se zde poprvé – údajně na radu Karlova bratra Josefa – objevilo slovo robot, byla napsána v roce 1920. Hned zkraje následujícího roku pak mělo toto kolektivní drama o vstupní komedii a třech dějstvích premiéru v Národním divadle.

 

Lidstvo jako hluchý květ

Kateřina Čupová si ponechává Čapkův příběh a divadelní repliky přenáší v podstatě v originálním znění do komiksových bublin. Ocitáme se tedy na ostrově, kde sídlí Rossumova továrna na výrobu robotů. Umělé bytosti, na první pohled nerozeznatelné od lidí, jsou výsledkem snů svých stvořitelů. Zakladatel továrny Rossum chtěl „vědecky sesadit Boha a stvořit vše do poslední žlázy“. Jeho synovec dá před tvořením přednost inženýrskému konstruování. Odstraní slepé střevo, mandle, pupek a pohlavní žlázy, …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky