Domácí práce

Poznámky k dílu Bernarda Lesfarguesa

Předloni, 23. února 2018, zemřel v Saint­-Médard­-de­-Mussidan na jihozápadě Francie Bernard Lesfargues čili Bernat Lesfargas, okcitánský překladatel, nakladatel a básník, který toužil po federativní Evropě jako co nejpestřejší mozaice samosprávných regionů, kde by se našlo místo i pro Okcitánii. Jaké poučení skýtá jeho dílo pro budoucnost?

Domov je výbušné téma, snadno se ­stane zdrojem nepěkných zážitků i pomyšlení – napadne nás domácí násilí, sádrokarton, či družstva myslivců hájící od plotu šmoulích domků semenáčky tújí před hordami z jihu. Z událostí poslední doby přitom vyplývá, že bude čím dál potřebnější vracet se k domovu, anebo nějaký budovat. Participovat na něm, vzít podíl zodpovědnosti, jinak nás čekají ještě horší věci.

„Každý katastr obce má určitý svůj relativně nejpřírodnější biotop, i kdyby jím měl být jen zarostlý hřbitov nebo akátina na uhelné haldě,“ píše ve své loňské knize Krajina! botanik Jiří Sádlo. Všude něco je, něco roste, něco se s něčím mísí. Vytváří si to domov jako útočiště pro svou svébytnost, tedy pro život. Aby to tak zůstalo, zní od Jiřího Sádla výzva k zakládání netradičních koalic třeba benzínových čtyřkolek a chráněných bylin. Jinak domovy zahynou. Sádlovská smířlivá botanika pochopitelně nemá s okcitánským básníkem Bernardem Lesfarguesem žádný přímý …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky