Mezi Hegelem a Leninem

Ortodoxní marxista György Lukács

Kniha Dějiny a třídní vědomí patří k zakládajícím textům západního marxismu. Literární vědec a estetik György Lukács v ní před téměř sto lety obohatil tehdy mladý leninismus o hegelovskou perspektivu. Ustavil tak tradici, která zásadně ovlivnila vývoj levicového myšlení v celé Evropě.

Nejznámější dílo maďarského marxistického filosofa Györgye Lukácse vyšlo nejprve německy v roce 1923. Trvalo tedy bezmála sto let, než se Dějiny a třídní vědomí (Geschichte und Klassenbewußtsein) dočkaly vydání v češtině. Samotný překlad přitom vznikl už na konci šedesátých let minulého století. Jeho autorem je filosof Lubomír Sochor (který českým čtenářům mimo jiné zpřístupnil práce Antonia Gramsciho). Plánovanému vydání v nakladatelství Svoboda ovšem zabránila nastupující normalizace. Nyní, po padesáti letech, byl překlad znovu přehlédnut Alenou Bakešovou a Ivanem Landou; druhý z nich navíc knihu opatřil rozsáhlou úvodní studií.

 

Souvislosti vzniku

Přítomné vydání – stejně jako nová vydání německojazyčná nebo anglojazyčná – obsahuje hned dvě autorovy předmluvy. První pochází z roku 1922, kdy byla kniha dokončena. Druhá, z roku 1967, otevírala druhý svazek Lukácsových sebraných spisů. V roce 1922 k nám promlouvá stranický pracovník, někdejší zástupce …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě