CD, Flag Day Recordings 2021
Na desce Ostensione turínského experimentálního hudebníka Lorenza Abattoira najdeme šest skladeb složených takřka výhradně z ruchů, jež sice mohou být považovány za zvukový odpad, ale zároveň působí tajemně a velmi křehce. Ať už pocházejí z oblasti techniky či každodenních lidských činností, zpravidla jde o zvuky, které jsou v reálném světě často tak tiché, že je potřeba je výrazně zesílit, abychom si jich vůbec všimli. V tomto smyslu mají některé pasáže blízko k fenoménu ASMR (dojem umocňuje nezřetelný šepot ve čtvrté skladbě) a mohou vyvolat až fyzickou slast. Podle doprovodného textu byla většina materiálu nahrána na kazetový rekordér pro nevidomé během „meditačních session v temné místnosti“. Poukazy na tmu či slepotu jsou příhodné, protože album opravdu jako by naznačovalo, že k tomu, abychom něco slyšeli, občas stačí nevidět. Proti ruchům, jež si ponechávají silnou vazbu k okolnímu světu, by se daly postavit prvky odkazující primárně k hudebním žánrům, konkrétně k postindustrialu, dark ambientu a drone music: strojově přesný rytmus s delším dozvukem, tření kovu o kov nebo různé druhy šumu či hučení. Ty jsou naštěstí využívány citlivě a především střídmě, navíc neexistuje jasná hranice, která by ony dvě pomyslné skupiny ruchů oddělovala, pokud se ovšem nejedná o konkrétní, jasně rozpoznatelné zvuky typu škrtání sirek. Charakter nahrávky určuje především všudypřítomná těkavost, ať už v čase (máloco trvá delší dobu) nebo v prostoru (výrazná stereofonie). Krása v pojetí Lorenza Abattoira je zkrátka nestabilní.