Kultura a barbarství - literární zápisník

Válka na Ukrajině začala už před víc než dvěma měsíci, a zatímco se humanitární krize prohlubuje, přemýšlejí novináři o tom, jak předat zprávu o hrůznosti aktuálního dění, aby diváka ještě zasáhlo. Rozstřílené domy, mrtvá těla, hromadné hroby… to vše už jsme viděli, už z toho nemáme špatné spaní a do oběhu se vrátilo oblíbené české téma „sami máme málo“.

Bídu a neštěstí celých národů většina z nás vídá po mnoho let jen na obrazovce – ve zprávách, u nichž mnozí nota bene večeří. Adornovu znepokojivou otázku, jak je možné psát básně po Osvětimi, jsme odložili na regály knihoven, zatímco pulty knihkupectví oplývají bestsellery o Osvětimi, psané autory od Austrálie po Portugalsko. V nakladatelských anotacích obvykle čteme slova jako „silný příběh“, „vezme za srdce“, „mistrně napsaná kniha“ nebo „podle skutečnosti“.

V knihách na regálech se lze dočíst o sporech, které se vedou o tom, co Adorno svým výrokem, …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě