Dotýkáme se míst, která bolí

S tvůrci „nové české intimity“ o domácí kinematografii

Začínající režiséři Tomasz Wiński, Tereza Vejvodová a Šimon Holý nedávno zveřejnili texty (viz novyfilm.cz), v nichž deklarují vzájemnou tvůrčí spřízněnost a zájem o téma současných mezilidských vztahů. Skupina, která se označuje jako „nová česká intimita“, také kritizuje poměry v tuzemské kinematografii.

Ze tří textů, které jste publikovali krátce před MFF Karlovy Vary, je znát velké zklamání a nedůvěra prakticky ke všem institucím a autoritám české kinematografie, počínaje grantovými komisemi a konče kritiky. Opravdu máte pocit, že celé filmařské prostředí je u nás momentálně systémově naprosto nepoužitelné? V čem spočívají jeho největší problémy?

Tomasz Wiński (TW): Jde o systémovou opatrnost, která kastruje výraznou osobní autorskou výpověď. Netočí se filmy, jaké bychom chtěli točit, ale jaké se dají zafinancovat. Navíc autoři předem vědí, že určité látky a témata neprojdou systémem, a tak se sami začínají cenzurovat a přizpůsobovat, aby nebyli odmítnuti. Zdrojů financování je v Česku málo, zato zájemců hodně. A kvůli tomu jsou vybrané projekty většinou bezpečné volby, které nikoho neurazí, ale taky se nikoho nedotýkají.

Tereza Vejvodová (TV): Je to taková neviditelná řetězová reakce. Zásadní problém vidím v opatrném českém uvažování, s nímž se pojí značná emoční negramotnost …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě