Hlavního iniciátora obnovy pražských sadů jsme se zeptali, jak započala jejich záchrana, i na to, jak se daří pachtýřům, kteří ekologicky hospodaří na městských polích. Došlo i na to, že ne každý dobrý záměr má odpovídající výsledky – úroda na městských pozemcích se rozkrádá a velkokapacitní sušárna ovoce není dostatečně využívána.
Říká se, že v žádném hlavním městě na světě neexistuje tolik veřejných ovocných sadů jako v Praze. Je to pravda?
Samotné by nás zajímalo, jestli existuje jiné město, které by mělo na svém území tolik sadů. Snažíme se najít partnera, se kterým bychom mohli sdílet zkušenosti a spolupracovat, ale zdá se, že v Evropě takové město není. A na jiných kontinentech chybí tradice ovocných sadů, jak ji známe právě z Evropy. Nevylučuji, že někde ve Spojených státech obdobná situace existuje, ale nevíme o tom. Asi je to skutečně unikum Prahy.
Čím si tento stav vysvětlujete? Francie, Belgie a další státy jsou ovocnářské velmoci, odkud pochází i mnoho starých odrůd, které sami pěstujeme…
Jenže jejich sady se nacházejí ve volné krajině. Praha má obrovskou výhodu – žádné jiné evropské město těchto rozměrů se nerozkládá v tak členitém terénu. Většinou leží v rovinách, jimiž protéká řeka. Vltava vytváří na jižním a na severním okraji Prahy dva velké kaňony, a navíc …
