V ostravském antikvariátu Fiducia nakoupíte staré knihy všech žánrů, ale kromě toho zde můžete zajít za kulturou do klubu a galerie. S Ilonou Rozehnalovou, která Fiducii se svým mužem provozuje, jsme se bavili o antikvariátu jako místu setkávání, potřebě neefektivnosti i o tom, že knihovna je komplexní fenomén.
Jste v branži už přes dvacet pět let. Jak se změnily antikvariáty během posledních let?
Před dvaceti lety byla návštěva antikvariátů pro sběratele dobrodružstvím. Nevěděli jste, co vás v nich čeká, co objevíte. Každý antikvariát měl jiný styl a ceny, vzácné knížky byly ve vitrínkách. Dnes má mnoho z nich knihy na e-shopech, a tak tohle kouzlo „starých časů“ zažijete už jen někde. Do podoby a atmosféry antikvariátů výrazně zasáhl internetový prodej – řada těch kamenných se soustředí právě na něj a člověk vidí, že někteří rezignují na uspořádanou prodejnu, vystavování pěkných knih nebo povídání si se zákazníky, narazíte tam spíš na lidi za počítačem a banánovky.
Proč má podle vás dnes smysl provozovat kamenný antikvariát?
Nevím, jak to vnímají ostatní, ale pro mě je kamenný obchod alfou a omegou podnikání. Za covidu jsem hodně přemýšlela o tom, zda nějak výrazněji nerozvinout internetový obchod, ale vsadila jsem na ten kamenný, zatímco internetový …
