Pozdní staroislandské ságy
Přeložily Lucie Korecká a Kristýna Králová
Argo 2024, 250 s.
V ilustrované historicko-mytologické řadě nakladatelství Argo nyní vyšel soubor pěti staroislandských ság. Ty by se daly zařadit mezi takzvané rodové ságy, které nám dávají nahlédnout do života a mentality dávných seveřanů. Příběhy obvykle začínají představením hlavního hrdiny, nastíněním jeho stručné genealogie a dosti propletených klanových vazeb. Tyto rodinné peripetie mohou být pro čtenáře poněkud matoucí, ale k žánru rodových ság patří, neboť právě příbuzenské vztahy pomohou hrdinovi v nesnázích, mezi něž většinou patří nekonečné sousedské spory a s nimi spojená krevní msta. Reálné líčení krvavých střetů během sporů mezi klany se zde mísí s pohádkovými motivy, takže hrdinové bojují i s trolly a dalšími mytickými stvůrami. Hlavní hrdinové se více spoléhají na svou chytrost a sílu než na vrtkavou přízeň božstev – ať už pohanských, nebo toho křesťanského. Více než křesťanské odpuštění je zde vyzdvihována rodová čest, msta a lstivost při řešení konfliktů. Hlavní hrdinové jsou často nuceni opustit Island a vydat se s Vikingy na moře. Získají slávu a bohatství, a poté se vracejí zpět domů a naplní tak svůj neodvratný osud. Zajímavé je sledovat, jak rozsáhlou plochu na svých cestách staří Islanďané pokrývali. Je zde popisována Kyjevská Rus, Grónsko, ale i Baffinův ostrov v dnešní Kanadě. Z líčení krajiny se dozvíme třeba to, že v oněch dobách nejen na Islandu, ale i v sousedním Grónsku rostly stromy, z jejichž dřeva byly stavěny lodě. Nezbytnost do knihovny zájemců o severskou mytologii a vikinskou kulturu.