Přeložila Markéta Kliková
Fra 2024, 220 s.
Kniha Přistoupili, prosím je komponována z úsečných konstatování a formálně více než román (jak zní její podtitul) připomíná poezii. Příběh, který obsahuje, je minimální; síla dánské spisovatelky Tine Høeg však spočívá v přiléhavém a nekompromisním pojmenování. Všechno, co by šlo rozvést do souvětí (popisy, myšlenky, promluvy), je koncentrováno do pár lakonických sdělení. Mladá protagonistka nastupuje jako učitelka na gymnázium, to však tvoří pouze pozadí pro vztah s ženatým mužem, kterého potká ve vlaku při dojíždění do práce. Části textu pocházející z různých prostředí nejsou nijak odděleny, a vzpomínky, rozhovory se sestrou, projíždění sociálních sítí i scény z práce se tak slévají do proudu jedno- či dvouřádkových konstatování. Výjevy z vyučování či oběda s kolegy se střídají se záznamem vášnivého sexu. Úskalí vztahu s ženatým mužem vypravěčka komentuje smutně ironicky: „nevím, proč jí ani jeden z nás / neříká jménem / myslíš si že snad nevím jak se jmenuje?“ Nejprve skrze sny a následně různé představy o přítelově rodině (co asi snídají?) se do textu dostávají fantazie spojené s interakcí protagonistky se ženou Mariou a dcerou Evou, které si uzurpují čím dál víc narativního prostoru. Příběh tak nevyhnutelně míří k smutnému konci, protože je zřejmé, že k rozvodu nedojde. Název knihy tak akcentuje, že muž, jímž byla hrdinka fascinována pět měsíců, byl pouhým spolucestujícím, který přistoupil do jejího života a vystoupil na jiné zastávce než ona.