Kalibr 2024, 400 s.
Po žánrovém průzkumu sci-fi, mysteriózního fantasy a detektivky z budoucnosti nyní Michal Sirotek v Zeleném muži experimentuje s folk hororem, jejž propojuje s detektivní zápletkou. A přiznám se, že tato kombinace v mém případě zafungovala: od vyprávění jsem se nemohl odtrhnout a hltal jsem stránku po stránce, jen abych se už dozvěděl, jak to celé dopadne. Děj se odehrává na Šumavě, kam se hlavní hrdinka příběhu Nikol uchýlí poté, co během tragédie přišla o matku. Zde se ale rychle ukáže, že podivným událostem stále není konec, neb, aniž to sama tuší, nad jejím rodem se vznáší dávné prokletí. Je to málo předvídatelný příběh, v jehož pozadí zlověstně číhá prastará šumavská legenda o Zeleném muži. Protagonistka postupně odkrývá rodinnou historii, která je klíčem k současným tragédiím, k nimž dochází v jejím okolí. Na knize oceňuji, že se její děj často odehrává na pomezí snu a reality, ovšem hrdinka se nepotýká ani tak s nadpřirozenými bytostmi či titulním prastarým lesním démonem, jako spíš s monstry z masa a kostí. Čtenářský zážitek nicméně kalí poněkud zdlouhavý závěr příběhu s přílišnou koncentrací béčkových akčních scén. Navíc mi unikala role některých postav; například Nikolin bratr, zmiňovaný na začátku knihy, vůbec nezasáhne do děje a objeví se trochu bezúčelně až na úplném konci. Nicméně i navzdory kosmetickým vadám kniha splňuje to, co i náročnější žánrový čtenář očekává: je nesmírně čtivá, napínavá a plná překvapivých zvratů.