„Zbytečný, je to zbytečný. Děláš úplně zbytečnou práci!“ přou se nad laptopem dva studenti v předsálí školního divadla DISK Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze. Protože jsem se právě zapsala na vstupní dveře na „směnu“ v Montovně a nad …

Tým režisérky Ewy Zembok si fragmentární hrou Fréderika Sonntaga s názvem Pod kontrolou zvolil tvrdý inscenační oříšek. Je eklektičnost na industriální scéně DUP39 dobrý sluha, nebo spíše zlý pán?

V letošním ročníku soutěžní přehlídky současného tance zvítězil Martin Talaga s inscenací lapidárně nazvanou Soma. Je výtvarně působivou a pohybově originální výpovědí o „středoevropském“ mužském těle. Čím se toto tělo ve slipech vyznačuje?

Žijeme v situaci, kdy varování před environmentální apokalypsou formou novinových článků a vědeckých studií nemá velkou odezvu. Má divadlo potenciál tuto problematiku srozumitelně a přitažlivě přiblížit veřejnosti a přispět tak k prosazování konkrétních politik?

Česká společnost nevzkvétá – i takové poselství nesou hry, pod nimiž je jako režisér podepsán člen divadelní skupiny Vosto5 Jiří Havelka. Společenstvo vlastníků i Experiment myší ráj prostřednictvím typizace postav ukazují, kolik podob má lhostejnost vůči zdánlivě neodvratitelnému.

Nejnovější kus pražského souboru Spitfire Company subtilně pracuje s evokací času a tělesnou citlivostí. Ústředním námětem autora koncepce Petra Boháče je vjem prchavosti okamžiku.

Holešovické Studio Hrdinů představilo divadelní adaptaci Kafkovy Zprávy pro jistou Akademii v režii Kathariny Schmitt. Ze srovnání s výchozím literárním dílem hra vychází rozpačitě.

Ze srovnání evropských divadelních prostředí, jak je předkládá kolektivní publikace Horizonty evropského dramatu, vychází Česko jako země, která „psaní pro divadlo“ příliš nepodporuje. Co může za tento nedostatek tuzemského divadelního provozu a jak jsou na tom jiné evropské kultury?

Může se Česko inspirovat finským připomenutím založení samostatné republiky? Z opulentního představení na pomezí opery a baletu Kalevalanmaa se zdá, že Finsko syndromem malého národa skutečně netrpí. Jak se tvůrcům povedl ošemetný balanc na pomezí umění a zábavy?

Polský režisér Jan Klata se při svém angažmá v Divadle pod Palmovkou chtěl při zpracování Shakespearovy komedie obejít bez provokace. Zdá se ale, že téma zneužívání moci a výhrady ke směřování společnosti jsou v současnosti opět provokativní samy o sobě.