Nejnovější kus pražského souboru Spitfire Company subtilně pracuje s evokací času a tělesnou citlivostí. Ústředním námětem autora koncepce Petra Boháče je vjem prchavosti okamžiku.

Holešovické Studio Hrdinů představilo divadelní adaptaci Kafkovy Zprávy pro jistou Akademii v režii Kathariny Schmitt. Ze srovnání s výchozím literárním dílem hra vychází rozpačitě.

Ze srovnání evropských divadelních prostředí, jak je předkládá kolektivní publikace Horizonty evropského dramatu, vychází Česko jako země, která „psaní pro divadlo“ příliš nepodporuje. Co může za tento nedostatek tuzemského divadelního provozu a jak jsou na tom jiné evropské kultury?

Může se Česko inspirovat finským připomenutím založení samostatné republiky? Z opulentního představení na pomezí opery a baletu Kalevalanmaa se zdá, že Finsko syndromem malého národa skutečně netrpí. Jak se tvůrcům povedl ošemetný balanc na pomezí umění a zábavy?

Polský režisér Jan Klata se při svém angažmá v Divadle pod Palmovkou chtěl při zpracování Shakespearovy komedie obejít bez provokace. Zdá se ale, že téma zneužívání moci a výhrady ke směřování společnosti jsou v současnosti opět provokativní samy o sobě.

Herecká asociace je česká profesní odborová organizace výkonných umělců. Členky jejího prezidia jsme se zeptali, jakým způsobem funguje, koho přesně zastupuje a jakých úspěchů při vyjednávání zaměstnaneckých podmínek herců a dalších pracujících na divadelních jevištích za dobu své existence dosáhla.

Stává se divák imerzivního představení skutečně jeho rovnocennou součástí, anebo dochází jen k posunu hranice mezi tvůrcem a příjemcem díla? Je cílem imerzivního divadla nabídnout publiku, které už jen máloco překvapí, autentický zážitek, anebo jde o novou formulaci starého problému komunikace …

Představení, která dávají divákovi dramaturgickou volnost, patří k nejnovějším dramatickým formám a publikum je má v čím dál větší oblibě. Které proudy se za krátkou dobu existence imerzivního divadla etablovaly a jaká jsou jejich specifika?

Hned dvě scény se chystají v letošním roce uvést v Česku dosud neinscenovaný text Heinera Müllera, snovou koláž z motivů Velké francouzské revoluce.

Roman Sikora se svým politicky a sociálně kritickým pohledem na českou současnost patří k nejkontroverznějším, ale také k nejhranějším a nejpřekládanějším místním dramatikům. Výbor z jeho díla připravilo nakladatelství Brkola.