Umělá inteligence je už nyní – aniž bychom to příliš vnímali – vpletena do struktury každodenního života. Zdaleka se přitom nejedná jen o chytrá „udělátka“, která nám pomáhají s plánováním času nebo péčí o domácnost. Hovoří se například o tom, že roboti nahradí pečovatelky. …

Poezie hledá svého adresáta podobně jako vzkaz v láhvi cestující mořem. Přestože každý dopis pohltí dálka – a psaní je tak z tohoto hlediska zbytečná činnost –, význam napsaného dopisu nespočívá ve slovech, ale v tom, že umožňuje spojení. Kam putují dopisy bez adresáta? A básně …

Současná próza vznikající v karibských zemích je často kritickou analýzou důsledků konzumu a neoliberální podoby tržní ekonomiky. Aby znázornili neutěšenou situaci bývalých kolonií, jež se změnily v kolonie ekonomické, sahají autoři a autorky jako Horacio Castellanos Moya, Diamela Eltit či …

Kolymské povídky, téměř sto padesát nevelkých próz, vnímal jejich autor jako nerozborný celek – v tisku je nyní poslední ze série českých překladů. Osobní vzpomínky na patnáctileté věznění v sovětských lágrech střídá dokumentární přístup k historii a dějové prózy přírodní lyriku. Nechybí …

Jedním z hlavních témat polského spisovatele a esejisty Marka Bieńczyka (rozhovor najdete na straně 6) je idea průzračnosti, kterou popisuje i v následující studii. Inspirován dílem francouzského filosofa a kulturologa Paula Virilia v ní spojuje takzvanou pyknoleptickou zkušenost s fenoménem …

Jakými cestami se vydala rumunská literatura po prosincové revoluci 1989? Próza přestala být „svědomím národa“, otevřela se světovému kontextu i dříve zapovězeným tématům. Kromě vyrovnávání se s minulostí však Rumunsko objevuje i aktuální otázky: stav současného venkova …

Že by pole s dozrávajícím obilím sežehl mráz, je pro nás těžko představitelné. Globální změna klimatu to ovšem může změnit. Poslední evropský hladomor, který byl zapříčiněn výbuchem sopky Tambora, nám otvírá nový pohled na kontext známého románu Mary Shelleyové, ale také ukazuje, co nás dost …

Dům je jedním ze základních narativních prostorů. V mnoha portugalských románech a povídkách od renesance po modernismus je však naplněn nezvyklým tichem, odrážejícím provinčnost a malost země, neschopnost komunikace mezi generacemi či úpadek a rozklad celé společnosti.

Letos v květnu uplynulo devadesát let od narození významného českého televizního scenáristy Jaroslava Dietla, jehož dílo výrazně utvářelo povahu tuzemské normalizační kultury. Co nám dnes dobové seriály, vedoucí diváka k pasivní participaci, říkají o české společnosti před rokem 1989?

Strukturu inscenací divadla D’epog lze popsat s odkazem na koncepci, kterou ve svém společném teoretickém díle rozvíjeli Gilles Deleuze a Félix Guattari, jako rhizomatickou. Performance postrádající jakýkoli trvalý tvar, začátek, střed i konec zkoušejí imaginativnost a vnímavost diváka.