Filmové vědkyni Šárce Gmiterkové se v knize věnované kariéře Oldřicha Nového povedlo zachytit nepsaná pravidla, jimiž se od třicátých po šedesátá léta řídil svět divadel, filmových a nahrávacích studií. Hercova osobnost jí však místy uniká.

Spisovatel Pavel Kosatík se ve svých posledních publikacích věnuje slovenským osudům a událostem – těm historickým v knize Slovenské století, ale i těm, které zasahují až do dneška, ve Slovensku 30 let poté. Jde o sondy různého záběru i hloubky, připomínají nám však, že by se tuzemská …

Poněkud laciná publicistická zkratka, která se nabízí pro charakterizování filmu Banger, zní: rap a drogy. V případě nového snímku Adama Sedláka se nicméně nejedná o účelové vytěžení atraktivního námětu, ale o minimalistickou a v zásadě uvěřitelnou sondu do života jednoho mladého dealera – …

Americký historik Samuel Moyn ve své knize představuje dějiny lidských práv, které jsou kratší, než by se s ohledem na význam, jejž jim přičítáme, mohlo zdát. Moyn se nesnaží lidskoprávní agendu vyvrátit ani popřít, ale demytologizuje a historizuje ji.

Sebrané spisy Jiřího Weila, jedné z klíčových postav české literatury první poloviny 20. století, jsou mimořádným počinem. Jejich první svazek, shrnující publicistiku z let 1920 až 1933, představuje autora jako zapáleného komunistického novináře, který domácímu publiku zprostředkovával sovětskou …

Snímek švédského režiséra Rubena Östlunda, který získal letos Zlatou palmu na festivalu v Cannes, se tváří jako sžíravá satira na společenské poměry. Jejich ztvárnění v mikrosvětě milionářů a posádky výletní superjachty je ale v mnohém předvídatelné.

Komunistický ideolog a literární kritik Ladislav Štoll se do obecného povědomí zapsal jako dogmatik, který vždy stál na straně politické moci. Diferencovanější pohled na tuto postavu nabízí obsáhlá životopisná monografie Vojtěcha Čurdy. Její slabinou je bohužel nedostatečná reflexe teoretické …

Téměř tři dekády po prvním vydání vyšel v češtině jeden z nejvýznamnějších badatelských příspěvků k dějinám stalinismu. Mikrohistorický pohled na vznik Magnitogorsku umožňuje Stephenu Kotkinovi sledovat osudy tohoto průmyslového města a jeho obyvatel z takřka bezprostřední blízkosti.

Džundži Itó patří ke klasikům japonského hororového komiksu. Své nejznámější dílo, sérii Tomie o dívce se znaménkem pod levým okem, která nemůže zemřít, sama ale kolem sebe rozsévá smrt, kreslil od konce osmdesátých let. Letos soubor grafických povídek vyšel v českém překladu.

Korespondence mezi spisovatelem Michelem Houellebecqem a filosofem Bernardem­-Henrim Lévym je od počátku inscenovaná pro oko čtenáře. Kniha Veřejní nepřátelé přesto zahrnuje řadu momentů, v nichž se rozhovor oběma autorům zjevně vymkl kontrole. Právě v těchto částech je nejpozoruhodnější.