Nerůstové hnutí láká mimo jiné i vidinou většího objemu volného času. Když však vezmeme v potaz technologické postupy, které zastánci nerůstu navrhují, vše se začne problematizovat. Decentralizované technologie fungující v malém měřítku jsou totiž často náročné na lidskou práci. Nehrozí, že …

I když nerůstová diskuse dávno překročila hranice akademické sféry a přináší řadu návrhů konkrétních politik, v programech levicových politických stran se nijak zvlášť neotiskla. Proč tomu tak je a které aspekty nerůstu by se mohly stát součástí mainstreamové levicové agendy?

Zbyněk Fišer alias Egon Bondy byl jedním z nejpronikavějších myslitelů tuzemské filosofie. Jeho předvídavá kritika režimů sovětského typu i liberální demokracie byla vždy vedena zleva a nebyla jedinečná pouze v českém prostředí, ale i ve srovnání se západními levicovými filosofy druhé poloviny …

Marxistické Hnutí revoluční mládeže odmítlo okupaci Československa, ale jeho kritika mířila i na reformní komunisty pražského jara a systém západní liberální demokracie. Radikální studenti hlásící se k antiautoritářství a internacionalismu byli také prvními oběťmi politických procesů po srpnu 1968.

Dynamický vývoj, který v období po první světové válce zažívaly tehdy mladé komunistické strany, generoval mimo jiné i řadu „odpadlíků“. Zpravidla šlo o ty, kteří se odmítali podřídit otrockému přejímání moskevské linie. V Československu k těm politicky i intelektuálně nejzajímavějším …

V žádném uměleckém směru se jeho radikálně levicová inspirace neodrazila tak výrazně jako v avantgardě, která bojovala o zásadní přeměnu společnosti a sama sebe často chápala jako předvoj těchto událostí. Jak do těchto souvislostí zapadalo myšlení českých teoretiků avantgardy?

Předloni zesnulý britský filosof Roger Scruton se před rokem 1989 výrazně angažoval v pomoci československému disentu. Kniha Pošetilci, šarlatáni a buřiči, věnovaná „myslitelům nové levice“, ukazuje, že byl také vášnivým a bohužel ne vždy poctivým polemikem.

Britsko­-jamajský sociolog Stuart Hall (viz též rozhovor na straně 26), který byl důležitou osobností nové levice a postkoloniálního myšlení, se svou analýzou poválečného kapitalismu významně podílel na etablování kulturálních studií. Čím se zabývalo birminghamské Centrum pro současná kulturální …

Sociolog, aktivista a kritik kultury i akademie Stuart Hall, jenž v šedesátých letech minulého století položil základy kulturálním studiím, by na začátku února oslavil devadesátiny. S teoretičkou Andreou Průchovou Hrůzovou jsme hovořili o tom, proč v Česku jeho odkaz příliš nerezonuje.

Bell hooks byla výraznou kritičkou mnoha podob feministického hnutí. V knize Feministická teorie z osmdesátých let tak věnuje značný prostor apelu, aby feminismus přestal být doménou bílých akademiček a otevřel se těm, které útlakem trpí nejvíce: černým ženám a ženám etnických menšin.