Přinášíme reportáž ze sjezdu Evropské akční koalice za právo na bydlení a město, který proběhl v květnu ve Splitu. Jeho tématem byla přílišná turistifikace a její dopad na místní obyvatele. Co se dá dělat, aby města nebyla jen zdrojem výdělků pro velký kapitál?

Kulturní dům najdeme prakticky v každém českém a slovenském městě či větší obci. Rozsáhlá publikace Osvěta, kultura, zábava se věnuje nejen jejich historii, typologii a politickému kontextu, v němž vznikaly a fungovaly, ale také vývoji kulturní politiky a roli kultury ve společnosti.

V Česku se setkáváme s mnohdy nekritickým obdivem k architektuře zahraničních tvůrců. Touha po „světovosti“ je globální jev – u nás se ovšem pojí s odmítáním předrevolučního architektonického diskursu. Za jakých podmínek je mezinárodní spolupráce pro česká města přínosná?

Hranice mezi soukromým a veřejným se v New Yorku stírají a veřejný prostor zde leckdy funguje podle jiných pravidel, než jsme zvyklí u nás. Autorka reportážního textu líčí, jak se pronikání soukromých zájmů do městských ulic odráží na podobě severoamerické megapole.

V keňském Nairobi žije okolo dvou milionů lidí ve slumech. Tato neformální osídlení navzdory rozšířeným představám nestojí mimo systém, ale naopak jsou jeho součástí. Odolnost jejich obyvatel pomáhá státu udržovat ekonomické nerovnosti a zároveň přispívá k fungování společnosti v režimu nekrovitality. …

Reportážní text z americké megapole, ve které cyklistická doprava hraje čím dál větší roli, líčí, jak se jezdí na kole v mnohamilionovém městě, známém hektickým silničním provozem. Jaké nástrahy a zážitky zde cyklisty čekají a jak je v New Yorku cyklistice uzpůsoben veřejný prostor?

Se systémovou klimatickou akcí vedoucí k udržitelnějšímu a spravedlivějšímu světu se v Česku zatím setkáváme především v rovině abstraktních vizí a ideálů. V čem zelená transformace selhává a jak by měla probíhat ve městech? A co má Praha společného s Lagosem?

Takzvané vyloučené lokality najdeme v desítkách českých i slovenských obcí. Autoři knihy Mesto pre všetkých? analyzují z hlediska různých oborů mechanismy segregace v jihoslovenském městě Veľký Krtíš. Nezůstávají ale jen u akademického výzkumu, nýbrž angažovaně vystupují za práva nájemníků.

S novou ředitelkou Galerie Jaroslava Fragnera Karolínou Pláškovou jsme hovořili o tom, jak dnes nejlépe vystavovat architekturu a jak se mění podmínky práce v oboru. Jak to, že je v Česku tak obtížné založit odbory, a proč architekti neradi spolupracují?

Veřejný prostor je dnes do velké míry heterosexualizovaný, vytvořený muži, a skrývá řadu nástrah pro ženy i queer obyvatelstvo. Změnu by mohlo přinést zapojení všech občanů nejen do rozhodování o politickém vedení města, ale i do samotného urbánního plánování.