Příspěvky Karla Čapka, Otokara Fischera, Josefa Hory, Jiřího Frejky, Karla Huga Hilara a Marie Tilschové v časopisu Radijournal (1923-38), předchůdci dnešního Týdeníku Rozhlas, zmínil Milan Pokorný v bilančním článku Na rozloučenou – a na přivítanou v Týdeníku Rozhlas č. 40/2007 (u příležitosti přechodu týdeníku z novinového na „celobarevný“ časopisecký formát).
„Nejúplnějším zpracováním života a díla výjimečné osobnosti české moderny Josefa Floriana“ nazval Pavel Švanda v literární příloze zářijového kulturního přehledu KAM v Brně monografii Jitky Bednářové Josef Florian a jeho francouzští autoři (Centrum demokratické kultury, Brno 2006).
Německé vydání prózy Eduarda Basse Klapzubova jedenáctka s ilustracemi Josefa Čapka (Klapperzahns Wunderelf, Arco Verlag, Wuppertal 2007) recenzoval v Prager Zeitung 26. 7. 2007 Volker Strebel.
Josefa Čapka jako výtvarného kritika si předsevzali šířeji představit v čtvrtletníku Zprávy Společnosti bratří Čapků. V čísle 86 (září 2007) otiskli úryvky z Čapkových referátů v Uměleckém měsíčníku (1911/12, Jóža Úprka) a ve Volných směrech (1913, Jubilejní výstava Umělecké besedy).
Studii Scénologie snu s podtitulem Poznámky k dílu a interpretacím tvorby Jindřicha Štyrského publikoval v časopisu pro studium dramatického umění Disk č. 21 (září 2007) Miroslav Vojtěchovský.
O pamětní desce na rodném domě Jiřího Koláře v Protivíně, nekonvenčním díle sochaře Jiřího Příhody odhaleném 16. 9. 2006, informovala v 3. čísle Revue Umělecké besedy Život Marie Klimešová.
Souborné vydání vzpomínkových textů Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové Let let (Torst 2007) recenzoval v Respektu č. 37/2007 Vladimír Karfík, v Salonu č. 535, příloze Práva z 20. 9. 2007, Pavel Šrut.
Rozhovor o „českých mýtech a antimýtech, o čecháčkovství a o Americe a také o smrti“, který s Václavem Havlem vedl před rokem Martin C. Putna (byl vysílán na rozhlasové stanici Vltava v pořadu Setkávání 8. 10. 2006), otiskla revue Souvislosti č. 2/2007.
Revue Prostor přicházející v čísle 75 (září 2007) s podobně formulovaným tématem („Legendy, mýty a bludy v českých dějinách“) otiskla rozhovor šéfredaktora Milana Hanuše s Emanuelem Mandlerem.
Básnické, výtvarné i jiné aktivity Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu v 60. a 70. letech minulého století přiblížili v Prostoru Zlín č. 3/2007 Ludvík Ševeček a Eugen Brikcius. Tamtéž i výběr z básní Petra Lampla (1930–1978) a soupis osobností tohoto originálního sdružení sepsaný Janem Steklíkem, Věrou Jirousovou a Evou a Michalem Jůzovými.
František Knopp
Nizozemí
Kulturně politický týdeník Vrij Nederland přináší v čísle 40 (5. 10.) pod názvem Zelené peníze rubriku věnovanou různým ekologickým aspektům, jak se projevují ve finančnictví nebo podnikání. Najdeme tu např. rozhovor s předním nizozemským ekonomem Jaapem van Duijnem u příležitosti vydání jeho knihy De groei voorbij (Překonaný růst). Pro nás je zajímavá jeho zmínka o nizozemských výdajích na školství: „Nejvíc jsem se vyděsil, když jsem zjistil, že porovnáme-li výdaje na školství s úrovní blahobytu, jsme na nejnižších místech v Evropě, ve společnosti Česka.“ Kulturní rubrika přináší rozhovor se svérázným hudebníkem Robertem Wyattem slučujícím marxistické přesvědčení s jímavými melodiemi – záminkou je jeho nové CD Comicopera. Patricia Pistersová se v článku Politika v říši filmových hvězd zabývá novou vlnou hollywoodských produkcí s politickým poselstvím (Krvavý diamant, Silné srdce, Království apod.) a dochází k závěru, že striktní dělení mezi filmy s nízkými výrobními náklady a Hollywoodem už neexistuje – i hollywoodské filmy se často snaží o odstíněný, nečernobílý pohled. Tématem rozhovoru Sandera Pleije s Naomi Kleinovou je její nová kniha The Shock Doctrine. Kleinová tvrdí, že státní orgány a podnikatelé využívají přírodních pohrom, revolucí a válek k tomu, aby bleskově zavedli volný trh. Dokládá to příklady ze zemí postižených tsunami, z Iráku, New Orleans, Latinské Ameriky, Jižní Afriky po zrušení apartheidu, postkomunistického Polska, Británie po Falklandech, Ruska po rozpadu Sovětského svazu a Číny po povstání na náměstí Nebeského klidu. Podle Kleinové přitom volný trh právě potlačuje svobodu a demokracii. Pieter van der Blink rozebírá novou knihu Nicka Hornbyho SLAM a upozorňuje na spřízněnost s dílem Kdo chytá v žitě. Příběh šestnáctiletého skejťáka Sama, jenž se stane otcem, je veselé vyprávění o dospívání s útěšným poselstvím pro pubertální čtenáře: používejte prezervativ, ale pokud přece jen dojde k otěhotnění, není miminko žádná tragédie. Hafid Bouazza recenzuje publikaci Hermana Pleije Okřídlené slovo – dějiny nizozemské literatury 1400–1560 a poznamenává, že je to současně i biografie, portrét a průvodce vývojem nizozemské kultury a společnosti. Role divadla při vzniku městské společnosti, totiž průprava, jak dosáhnout shody, přičemž smír vítězí vždy znovu ve jménu obchodních zájmů a z ohledu na okolní venkov, Bouazzovi připomíná současnou situaci – s poznámkou, že za venkov je dnes třeba dosadit severní Afriku.
Magda de Bruin-Hüblová