Současné prezidentské volby budou opravdu napínavé – utkají se dva pravicoví ekonomové. Máme šanci, že se klání o nejprestižnější úřad v zemi změní v politicky jistě velmi zásadní spor o to, kdo publikoval v prestižnějších ekonomických časopisech a kdo vymyslel ekonomické opatření, jemuž dal Miloš Zeman vcelku výstižný název „loupež století“ (kupónovou privatizaci). S největší pravděpodobností můžeme očekávat vítězství Klause, stejně jako v minulé volbě nikoli jeho zásluhou, ale kvůli neschopnosti jeho odpůrců. Těm se opět nepodařilo postavit proti němu osobnost, s níž by levicoví volitelé mohli z hlediska přijatelnosti ne snad hrát hru „najdi pět rozdílů“, ale identifikovat alespoň jeden rozdíl.
Kde však leží skutečný důvod? Jsou na vině rodinné vztahy Martina Bursíka s jiným možným kandidátem? Nebo chce Paroubek soutěžit se Špidlou ve schopnosti nabídnout komunistům ještě nevolitelnějšího kandidáta, než byl druhdy Jan Sokol (zdá se, že s občanem USA, který podporuje stavbu amerického radaru a je proti referendu v této otázce, nemůže udělat chybu – přece jen představa českého prezidenta s americkým pasem je poněkud silná káva). Nemáme-li si myslet, že čeští antiklausovští politici vůbec, ale opravdu vůbec nepřemýšlejí, musíme se domnívat, že všichni lepší kandidáti propadli v primárkách.
Že jste o těch primárkách neslyšeli? To bude tím, že vám o nich neřekli. Ne, nechci vytvářet nějakou teorii spiknutí a tvrdit, že došlo k tajné selekci prezidentského kandidáta proti Klausovi. K této selekci totiž došlo zcela veřejně.
Navzdory tomu, že prezidenta nevybírá deset milionů, ale pouze 281 hlasů, rozhoduje o něm předem ještě jedna instance: média. Kandidát, který by byl pro tuto instanci nepřijatelný, projít nemůže.
V těchto primárkách mají nadprůměrnou moc editoři, novináři a vlastníci velkých deníků a televizních stanic. Tedy lidé s nadprůměrnými příjmy a pravicovými názory. Miloš Zeman byl pro většinu z nich v minulé volbě „nepředstavitelný“ – což byl možná důležitější důvod než Špidlův volební úkrok stranou. Kategorie nepředstavitelných, skandálních, prostě neakceptovatelných lidí se ale mezitím výrazně rozšířila. Bývalý člen KSČ, bývalý kritik NATO – nic z toho není přijatelné. Pravicový děkan vstřícný k požadavkům sudetských Němců či pravicový ekonom z USA – budiž.
Problém spočívá v tom, že po primárkách přicházejí skutečné volby. Jestliže v první instanci rozhodovali pravicoví novináři a vlastníci médií, v té druhé rozhodují komunisté. Právě tato nekompatibilita mezi primárkami a vlastní volbou povede k tomu, že bude nejspíš znovu zvolen Klaus a směšný pokus nabídnout proti němu české levici ještě nezkousnutelnějšího kandidáta vyjde znovu naprázdno.
A na závěr kontrolní otázka: Kdy bude český občan kandidovat na prezidenta USA?