odjinud

Jak se promítly severní Čechy do publicistiky Josefa Kajetána Tyla, zkoumal Marek Sekyra v libereckém Kalmanachu 2006/07.

Divadelní převod Babičky Boženy Němcové, za nějž jsou odpovědni dramaturgyně činohry ND Lenka Kolihová-Havlíková a režisér J. A. Pitínský, zhodnotili mj. Jana Machalická v Lidových novinách 17. 12. 2007, Vladimír Mikulka v Mladé frontě Dnes týž den, Pavel Janoušek v Divadelních novinách č. 1/2008 a Terezie Pokorná v Respektu č. 1/2008.

V recenzní glose k prvním dvěma dílům Dějin české literatury (Academia 2007) se Jaromír Slomek v Týdnu č. 5/2008 pozastavil nad tím, že „pro akademické literární historiky neexistuje Josef Váchal“.

Medailon historika a bibliografa české katolické literatury Antonína Podlahy (1865–1932), opomenutého pro změnu Lexikonem české literatury (díl III/2, Academia 2000), publikoval v Akademickém bulletinu č. 12/2007 Jan Chodějovský.

V 1. letošních Perspektivách, příloze Katolického týdeníku č. 1/2008, přivedl Jaroslav Med pozornost k novému vydání novely Jana Čepa Zápisky Jiljího Klena (Trinitas, Svitavy 2007). – Na tři výjimečná osobní setkání s Janem Čepem (v roce 1948 v Praze a v letech 1966 a 1967 v Paříži) vzpomínal v Literárních novinách č. 5/2008 Jan Vladislav, který se 15. 1. t. r. dožil 85 let.

Studii o „bipolárním básníku“ Ivanu Divišovi publikoval ve Welesu č. 30–31/2007 Norbert Holub.

Na Janu Černou alias Honzu Krejcarovou zavzpomínal v lednové Xantypě vydavatel Divokého vína ze 60. let Ludvík Hess.

Medailon „levicového šamana“ Egona Bondyho se objevil v 1. čísle 6. ročníku Krásné paní (leden 2008). – O pražské konferenci věnované 23. 5. 2007 Bondymu referoval ve Filosofickém časopisu č. 6/2007 Michael Hauser.

Ve dvou částech publikoval Miloslav Caňko v Analogonu č. 50/51 a 52/53 (2007) studii o poezii Vratislava Effenbergera ze čtyřicátých let minulého století.

„Literárky jsou, myslím, jen mýtus, kdežto Tvář si vezmeš a můžeš si ji normálně číst dodnes,“ prohlásil v rozhovoru pro revue Souvislosti č. 4/2007 publicista Adam Drda, vnuk spisovatele Jana Drdy.

Rozhovor s Jáchymem Topolem otevřel Tvar č. 2/2008. – V témže čísle se rozloučil se svými čtenáři kritik Alois Burda.

František Knopp

 

Nizozemí

Kulturně politický týdeník Vrij Nederland přináší v čísle 6 (9. 2. 2008) rozhovor se sexuoložkou Marií Schopmanovou, význačnou postavou osvěty pro mládež v 70.a 80. letech, která už třetím rokem vystupuje v televizním programu BBC Sex... with Mum and Dad. Jeho cílem je naučit rodiče a děti mluvit spolu o sexu. Pilotní díl pro americkou televizi se právě připravuje. Fotoreportáž Anoek Steketeeové přibližuje bejrútský Lunapark, který už sedmačtyřicet let skýtá chvíle povyražení v napjatém ovzduší, navzdory nedávnému pumovému atentátu přímo na území parku. V literární rubrice se Allard Schröder zamýšlí nad tvorbou japonského autora Haruki Murakamiho. Na rozdíl od nizozemského velikána 20. století W. F. Hermanse, který tvrdil, že každá maličkost má v románu funkci v rámci celku, se zdá, že Murakami si s něčím podobným hlavu neláme. V jeho knihách se pravidelně vyskytují události, které zůstávají viset ve vzduchu a nezapadají do schématu příběhu. Tento postup klade vyšší nároky na čtenáře, současně mu ale také připisuje důležitou roli: spisovatel neposkytuje jednoznačné vysvětlení, nevodí čtenáře za ručičku, spoléhá na jeho vzpomínky, zkušenosti, stopy dříve čtených příběhů. Po vlně demytologizace literatury v 70. a na počátku 80. let dochází k rehabilitaci mýtu a magie. Jeroen Vullings oprašuje v rubrice o dětské literatuře klasické dílo Ericha Kästnera Luisa a Lotka a poukazuje na to, že se autor neobrací jen na dětské čtenáře. V rubrice o nizozemské beletrii Vullings příznivě hodnotí román Keese van Beijnuma Paradiso o vědci, který se vrací domů od milenky s úmyslem rozejít se s manželkou. Když ale zjistí, že byla kvůli povodním evakuována, ba dokonce že patří k pohřešovaným, vydává se ženu hledat a dochází k přehodnocení svého dosavadního života. Margalith Kleiwegtová se v trojrecenzi (Benjamin Zephaniah: Teacher’s Dead, Anne Cassidy: Zoeken jaar JJ, Gitta Sereny: Cries Unheard) zabývá problémem násilí u dětí a mladistvých a připomíná mimo jiné případ z roku 1993 v Liverpoolu, kdy dva desetiletí chlapci zavraždili dvouletého Jamieho Bulgera.

Magda de Bruin-Hüblová