Vánoční

(1877–1942)

Jde bílý měsíc stromů alejemi,

jde bílý měsíc prostřed skal.

A smutno mi, tak smutno je mi,

a nevím, kam bych hlavu dal.

 

Smích přešel. Jsme tak stejně chudí lidé

a ubozí, a těžko je se smát.

Je třeba skrčit se a nečekat, co přijde.

Jak pes výt do noci a jako dítě lkát.

 

Je divná noc a chudí svátek mají:

jsem chudý člověk též a neslavím.

A hory strnuly a hlasy slyšet v kraji.

A někdo mluví dnes s mým srdcem stonavým.

 

Je divná noc a slyšet mluvit vody,

a nevím, kam bych chorou hlavu dal.

Dnes v noci Kristus v Betlémě se rodí…

Jde bílý měsíc prostřed skal.