napětí

V Norsku se za poslední měsíc uskutečnilo několik setkání a demonstrací převážně mladých muslimů, kteří se rozhodli vyjádřit svůj odpor k zločinům, jichž se dopouští fundamentalistická islamistická organizace ISIL. Největší shromáždění se odehrálo 26. srpna a sešlo se na něm několik tisíc lidí. Demonstraci přišli podpořit i zástupci ostatních náboženských skupin a z úst muslimů zde opakovaně zaznívalo vysvětlení, že ISIL nejedná podle věrouky islámu a musí se k ní přistupovat jako k jakékoliv jiné rasistické organizaci.

 

V červenci skupina ukrajinských anarchistů a antifašistů obsadila v Charkově opuštěnou budovu a rozhodla se zde zprovoznit kulturní a sociální centrum Autonomia se zvláštním zaměřením na pomoc civilistům postiženým občanskou válkou na východě země. Již 30. srpna ale na squat zaútočili neonacisté s cílem vyhnat squattery i uprchlíky z východních regionů, kteří zde nalezli přístřeší. Útok byl sice úspěšně odražen, ale 2. září ve squatu pro změnu provedla razii policie a obyvatele autonomního centra obvinila z nezákonného obsazení opuštěné budovy a zakázala jim v ní pobývat. To, co se nepovedlo neonacistům, se nakonec podařilo ukrajinské policii.

 

V neděli 21. září v New Yorku proběhl masový pochod proti klimatickým změnám a zároveň k podobným pochodům a spřízněným akcím došlo na sto padesáti jiných místech světa, včetně Dillí, Melbourne, Rio de Janeira, Londýna a Jakarty. People’s Climate March, jak se akce nazývá, se snaží vyvinout tlak na představitele států, kteří se 23. září sešli na klimatickém summitu v New Yorku. Podle řady odborníků na problematiku klimatu je třeba donutit všechny země, a zvláště Spojené státy americké, k tomu, aby přistoupily na naléhání generálního tajemníka OSN Pan Ki­-Muna, který po nich požaduje ratifikaci dohod zaručujících výrazné snížení dopadů globálního oteplování.

 

Na říjen letošního roku chystá skupina třiceti domorodých bojovníků z dvanácti různých tichomořských ostrovů přímou akci, při níž by rádi na ručně vyrobených kánoích zablokovali největší uhelný přístav na světě, australský New Castle. Jejich cílem je aspoň na den znemožnit veškerý vývoz uhlí a poukázat tím na nutnost ochrany klimatu. Vypouštění emisí, na nichž se spalování fosilních paliv podílí velkou měrou, přímo ohrožuje tichomořské ostrovy, neboť vede mimo jiné k zvedání hladiny oceánu. Tichomořští ostrované přitom již dvacet let vyjednávají s Austrálií o snížení emisí a s tím souvisejícím omezením těžby uhlí. Ta se ale v posledních letech naopak prudce zvyšuje.