napětí

Aktivistická blokáda, která v roce 2011 bránila kácení vzácných dřevin v lese na Ptačím potoce v Národním parku Šumava, byla podle rozsudku Krajského soudu v Plzni zcela v souladu se zákonem. Výrok soudu navíc uvádí, že protiprávní byl nejen policejní zásah proti občanskému protestu, ale i kácení v této oblasti. Jedná se o vůbec první rozsudek v Česku, který legitimizuje akt občanské neposlušnosti a právo na odpor v případě ochrany veřejného zájmu. Soud tak v podstatě potvrdil již dřívější názor ombudsmana i České inspekce životního prostředí, že Správa NP a CHKO Šumava nedostala žádnou výjimku ze zákona, která by udělila souhlas kácením.

 

Více než padesát vědců a univerzitních profesorů vyzvalo v otevřeném dopise ministra životního prostředí Richarda Brabce k ochraně divoké Šumavy a respektování přírodovědných a socioekonomických analýz. Reagovali tak na sporný návrh nového plánu péče v Národním parku Šumava, který prochází připomínkovým řízením. Podle jeho kritiků by znamenal faktické vyřazení Šumavy z kategorie mezinárodně uznávaných parků, protože opět omezuje bezzásahové zóny.

 

Členové maďarské krajně pravicové strany Jobbik byli během lednové návštěvy jejich vůdce Vona Gábora ve Velké Británii pronásledováni radikálními antifašisty po celém Londýně. Gábor se chtěl před volbami setkat s Maďary žijícími v zahraničí.

 

Letošní 1. máj hodlají neonacisté z Dělnické strany sociální spravedlnosti oslavit pochodem v Ústí nad Labem, na nějž by podle odhadů mohlo dorazit až pět set lidí. Hned po oznámení průvodu pravicových radikálů se zformovala iniciativa V Ústí (neo)nacisty nechceme, která připravuje veřejné diskuse o riziku neonacismu a promítání záznamů z podobných pochodů Dělnické strany z roku 2013, na nichž se otevřeně vyzývalo k pogromům na tamní romské komunity.

 

V pátek 7. února byl v pražské Neklanově ulici policií vyklizen takzvaný tichý squat, sloužící jako ubytování několika lidem, kteří byli následně odvezeni k podání vysvětlení. V době uzávěrky tohoto čísla policie prohlašovala, že dům zapečetí, ačkoli jej stále obývá jeden legální nájemce. Dům vlastní italská firma, která z něj postupně vystrnadila všechny nájemníky, až na jednoho. Při zásahu, jenž se neobešel bez zbytečného násilí ze strany policie, bylo zadrženo šestnáct lidí včetně přihlížejících, kteří přišli squattery podpořit.