Navrhuji,

abychom jako jeden muž

s hlavami bijícími o tvrzené sklo výlohy

prodejny se zmnožovací technikou Ricoh

podnikli kajícný výstup na Jasnou Horu

za pomoci sklepních ventilátorů.

Abychom potom jako jeden národ, dýchavičný a

nemohoucí slova, slz, …

Přeletěly mraky Hrubý Jeseník

a skryly měsíc nad Bruntálem

Jdu k vlaku

pustými ulicemi

Pooschl pouliční kámen

Báseň vybral Petr Borkovec

V jisté utopii si

princové stavěli loďky

a vzájemně se navštěvovali.

Po nocích veslovali mezi klasy orobinců

a čekali na srpen, třináctý plat,

nové nájezdy Sabinek.

„Byly to dobré časy,“ pronesl jeden z nich – „i

portréty mívaly smysl.“

Všechno je tu zdarma. Nestojí už nic.

Ani ústav chudých, ani bohatých, jenom nemocných,

jenom nemocnice pro nemocné, nic to nestojí,

všechno zdarma, nikdo nemá přednost, privilegia žádná,

všichni jsou tu nemocní, a tak tu klepou,

jako se klepe na bránu ráje,

a jako před ní …

Když jsem poprvé spatřil manželku a její prsa,

řekl jsem si: tak tu musím mít, povedlo se,

no a už jsme spolu šťastní 15 let.

Z diskuse na webu TelevizeSeznam.cz vybral Elsa Aids

sukno vody zmačkané studeným větrem, tmavomodré, těžké,

roztržené; pleskot křídel, prudký,

daleko od břehu – jezero se blyští ve slunci

ocelovou čepelí;

krev, materia prima. A pročesává poslepu

hlubinu, jež ji přeplňuje,

rdousí

Báseň v překladu …

Biskup spí s milou

v holubím domě

Únor se nekoná

nikdo se nepověsí

Náměstím bloumá

velbloudě z cigaret

Město má koprový šál

Otevřou sklenářství

vstoupí tam Marie

Všichni jsou šťastni

Toto se navěky opakuje

Tak jako v plechovkách

S holandským kakaem

Báseň …

Odjakživa se snažím vyplnit svůj den a taky svůj vak, kterému se nedostává tolik látky. Přiznám se, jsem uzavřený důl, a kdykoli vidím propast, táhne mě to… hop!… ale otec, který mě zná, je už za mnou a drží mě za zápěstí nad rukavičkou. Protože já, on to ví, se nakláním nad prázdnem …

Zatřes to, zatřes to, zatřes to!

Zatřes to nahoru, nahoru zatřes to!

Protřepejte, protřepejte, zvedněte, zatřeste!

Roztočte to!

Vaše láska mě přivádí k šílenství, zatřeste s tím!

Takže nebuďte líní, třeste to!

Chci tě milovat celou noc, zatřes to!

Chci tě milovat …

Pod stromem jsem seděl na

nějaké měkké trávě, pozoroval

dva šťastné

datly ruše­-

né mou přítomností. A

proč ne, pomyslil

jsem si, proč

ne!

Báseň v překladu Hany Žantovské vybral Petr Borkovec