Umírání

je práce nejtěžší

ze všech.

Staří a nemocní

by od ní měli být osvobozeni.

Báseň v překladu Vlasty Dvořáčkové vybrala Michaela Velčková

(lidová z Berounska)

Na Bílé hoře

sedláček oře

má hezkou dceru

dej mi ji, Bože!

Hej, župy župy

okolo chalupy

hej, župy župy žup.

Kdybych ji dostal

což bych si vejskal:

tři sta tolarů

bych s ní vyzejskal!

Hej, župy župy

okolo chalupy

hej, …

věci vybílené, bílé až k nezbytí.

(však je prázdnota zdroj.) zdály se slibovat,

že tu zůstanou navždy,

našeptávaly mi, že tu

byly odjakživa. a teď se vzdálily.

jejich obvyklý lem rychle se vypařil,

střídán závojem představ,

snů a prchavých přeludů:

z …

Co tohle je za říjen? Navlhlé dusno.

Nebýt té myši listopadu v dlani,

bylo by možno zapomenout zkusmo

a hodiny zírat, jen tak, do nikamdáli.

A čichat rdesno.

Člověk však musí činný být, je třeba žít,

hojností loučí dům zásobit,

veverčí botky si na zimu šít,

Ničím nepohnuta

chci vidět

jak tento podzim

stěhuje ptáky.

Báseň v překladu Jitky Hanušové vybrala Michaela Velčková

Slyším, jak si někdo za zdí hraje s oblázky,

a malé šroubky bzučivě dopadají

na krátkou poličku,

hladkou a vyblýskanou jako zrcadlo.

Je to až s podivem, jak je to blízko

a jak je to zřetelné.

Jako když si někdo zařizuje svůj byt

přímo ve vzduchu

a hraje si přitom s oblázky,

S účesem à la David Bowie

a s úsměvem Marilyn Monroeové

se courá po Václavském náměstí

a nikdo neví zdali je klukem či holkou

Často sedí večer v kině

a vzdychá nad celuloidovou krásou

je u vytržení když se lidé milují

a touží být klukem nebo holkou

Nejeden opilec si ho splete

Takových básníků, do kterých je potřeba se začíst

Takových básníků, do kterých je potřeba se začíst a s nimiž musíte obcovat velmi dlouho

Takových básníků, do kterých je potřeba se začíst a s nimiž musíte obcovat velmi dlouho, toužíte­-li poznat život

Takových básníků, do kterých …

Julovi

Ocúny dlužno zachránit před očima krav

šupinaté ryby se vymršťují nad řekou

a já vidím dům v němž nikdo nezůstal zdráv

Podzime to jsi ty marně oblékáš rukavice

hořečnaté tváře tě prozradí

a moje plíce

Vidíte lesklé hřbety ryb

vidíte …

Když mi bylo osmnáct let, slavilo se všude na poli, bylo to jako hon, jako válka; otec vyrazil do lesa, do džungle, na divočáka a vlkodlaky. Uprostřed noci vzešel úsvit. Matka měla věnec z červených květů, ze kterých padalo víno jako závoj; sestřenice a sestra byly nahé, trochu neklidné, trochu …