psal mi

Bob:

na jedničce běží Vesnička.

okamžitě dálkáčem zapínám televizi.

svlékám kalhoty

a čaj si beru

do postele.

dívám se, směju, roním slzy

dojetím i

štěstím.

ten film nemohl dostat Oscara (měl nominaci) –

je příliš dobrý.

je náš.

Báseň …

Copak podnikají v Uhrách?

Jedí, pijí, sní a civí.

Vůbec nikdo nebojí se,

že ze svých snů vystřízliví.

Víte, ono je to těžké,

sny jsou útěchou tak blahou.

To je někdy stokrát lepší

než bouchání do zdi hlavou.

Když si ale budeš s někým

síly měřit,

zasněnému peciválu

nesmíš …

Kdybych tady bydlel

na pivo bych chodil

do hospody Pod Kaštany

nebo do kiosku v kempu

Za krásného počasí

seděl bych u stolku pod skálou

očumoval holky a paničky

co přijely na rekreaci a

taky horolezkyně

vášnivé

s krásnýma rukama

Až by se v září kemp …

postav mě

do svého pokoje

a nasliň mě

odkud vane vítr

těžko říct

je ticho

jestli počasí

nepostačí

usuším tě

dechem

vjedu ti do vlasů

myslím bouřku

Báseň v překladu Sabine Eschgfäller vybral Petr Borkovec

Někdy jediné, co člověku pomůže, je utratit

pětikilo a udělat si domácí test na HIV.

Negativní. Oddechneš si a pustíš Landona…

…if this is the way it ends

this is the way it’s meant to be…

Hezký večer,

Podzimov

Báseň …

Rosa:

To není upír snů, – to není příkaz běd,

toto je Německo, Evropa a svět,

žena chce lásku mít, děcko a měkký klín,

v předměstském domku za okny kytičku kopretin,

a zatím za oknem, kde květináč má stát,

jí kvete tuberkulosa a hlad.

Muž musel na vojnu, – kam, …

Kavka.

Máme doma kavku.

Je černá, kovově lesklá, ťapká po stole,

ťapká sem, ťapká tam a pokřikuje:

„kam jdeš? kam jdeš?“

anebo „ty vole, ty vole“.

Otec ji pozoruje zachmuřeně

a občas jí slibuje, že ji přerazí.

Kavka.

Máme doma kavku.

Je …

Náš život

je jako ten kalendář na zdi

krajina už není nejsvěžejší

Když v noci přijdou přátelé

navařím plný stůl jídla

žádné nezapomenu osolit

Nemusíme ani pít

a řeč plyne bez přestání

všichni jsou v náladě

i kuřecí pařátky ohlodáme doběla

Za úsvitu

Zatímco hřbitov se celý den usmívá z obzoru
svou táhlou sluncem rozzářenou zdí z cihel
v hospodě na protějším nábřeží trčí večer u stolu tristní
Ir s Irkou
jako by je oba vyřízli z téže zcepenělé krávy
Za oknem záchodku je zase z večeře jen skučení
vichřice v přilehlé uličce

Zbytek …

Kolibříku, je zima,

raději zalez a hraj si s modelem heliportu.

Rorýsek je taky ještě v teple.

Že by přišel nový padrino na pískoviště?

Přece se nenecháte přetlačit.

Text vybral Elsa Aids