Krátkým úryvkem z rozpracovaného románu Daniely Hodrové se volně vztahujeme k tematickému bloku věnovanému Boženě Němcové. I když jsou Barunka s babičkou zmíněny jen jednou, hlavním tématem jsou vzpomínky na milované lidi a věci, které pozřel čas.

Dva prozaické fragmenty Josefa Straky zachycují atmosféru fiktivního města, jehož předobrazem je autorův rodný Jablonec nad Nisou. Sport a národovectví se navzájem proplétají a určují ráz celé společnosti v zemi, která se začala proměňovat s příchodem Jaromíra Jágra na Hrad.

Povídkou Petra Šmída prostupuje sběratelská vášeň pro neznámé a notně bizarní knihy. Nesehnatelná kniha Sairos, jediné dílo Arpe Sola, se tak stává symbolem moci cizích příběhů a literatury.

V Létě v Kundihradu se sice děje mnohé, ale o příběh zde příliš nejde. V bezstarostně rozvětveném proudu fantaskního dění občas probleskne fragment gotického románu, jindy báseň, rozmarný detail či archaická selanka – a dočkáme se dokonce i analýzy básnického stylu jednoho reálného básníka …

Nedokončený román Andreje Platonova Šťastná Moskva vznikl ve třicátých letech 20. století, ale publikován byl až v letech devadesátých. Příběh okouzlující dívky jménem Moskva Čestnovová je prodchnut šedivou každodenností budování Sovětského svazu, melancholií a smířeností s osudem.

Ve své druhé novele z roku 1958 líčí pozdější postmodernista a spisovatel metafikce poměrně přímočarým způsobem život Jacoba Hornera, který „pracoval jen tehdy, když potřeboval hotovost“ a „bral každou práci, která se naskytla“. Na začátku knihy nastupuje v rámci pracovní …

Prozaický text Pavla Ctibora se velmi těsně vztahuje k tématu tohoto čísla, ale činí tak poněkud oklikou – přes vliv a konsekvence dotykových displejů, jejichž prostřednictvím komunikujeme se světem. Jedná se o technopesimistickou meditaci nad technologiemi, energiemi, kůží a přenosem …

Na shortlistu Německé knižní ceny se letos objevil román spisovatelky Jackie Thomae Bratři. Vypráví o životech dvou synů afrického otce a východoněmecké matky, kteří jsou velmi odlišní, přitom se potýkají se stejnými otázkami. Oba dospívají v NDR a pak se vydávají do světa. Jak naložit se svým …

Příběh trampského povídkáře Eduarda Štěpaře alias Střepa se z velké části odehrává na víkendových potlaších v osadním kempu. Kulisy jsou povědomé, ale ve skalách nad táborem se u starobylého totemu scházejí neznámí trampové a odehrávají se tam dost podivné věci.

Ve svém posledním románu Loupežník se švýcarský spisovatel Robert Walser otevřeně vyjadřuje ke svému životu. Prózu napsanou roku 1925 tak můžeme číst jako zpověď podivuhodného autora, který za sebou zanechal rozsáhlé literární dílo, později vydané ve 26 svazcích.