Petr Motýl rozšířil úctyhodnou řadu svých básnických a prozaických opusů o sbírku Kam chodí uhlí spát. Nenechme se tónem titulu ukolébat.

Dějiny podle Cormaka McCarthyho První z westernových parafrází od Cormaka McCarthyho je plná krve. V důstojném vyprávění se starozákonními přesahy se do americké krajiny vepisuje historie násilí...

Hermann Hesse patří k nejpřeceňovanějším autorům 20. století. A to navzdory (nebo právě proto?) obrovské módní vlně, která jeho knihy v šedesátých a sedmdesátých letech vynesla na vrchol popularity. Je více než symbolické, že jedním z největších hitů roku 1968 se stala …

Ceny Thomase Bernharda Nesnesitelný Thomas Bernhard se ozval ze záhrobí: v jeho pozůstalosti byl nedávno nalezen rukopis Moje ceny, v němž se zamýšlí nad potupností udílení literárních cen...

Ve sbírce Zimní derviš se čtenář setká s mnoha polohami, od rozvolněných meditací k nostalgickým momentkám, které mnohdy směřují k banalitě či klišé. Ovšem drobné …

Irský spisovatel Patrick McCabe má zálibu v divných postavách. Potvrzuje to i vypravěč Zimního lesa, který se snaží vrátit do krajiny svého dětství. Příběh ale čím dál víc trpí jeho selhávající příčetností.

V loňské anketě Lidových novin o Knihu roku mě zarazila volba básníka Petra Borkovce. Jestli se dobře pamatuji, uvedl jedinou knihu: Durs Grünbein, Lekce lební báze (Schädelbasislektion, 1991). Devadesátistránkový výbor z veršů drážďanskoberlínského básníka střední generace …

Vypravěč popisující v poněkud freudovském příběhu život svého otce zjišťuje, že popisuje život svůj. Nelze totiž být někým jiným.

Drobné události v prostředí berlínských uliček a náměstí, úryvky z dění ve francouzském přístavu. To je zběžný rámec zápisků, v nichž básník …

V centru a titulu Sebaldova románu stojí záhadná postava Austerlitze, muže fotografujícího nádražní haly plné zrcadel, který spřádá teorie o architektuře a dostává se na samotnou …