Letošní volba poroty nejznámější francouzské literární ceny se stoletou tradicí, Prix Goncourt, byla pro mnohé překvapením. Byl očekáván souboj dvou známých osobností současné francouzské literární scény: za nejsilnějšího favorita platil Michel Houellebecq, jemuž koncem srpna vyšel román La …

V nakladatelství Argo vyšel před krátkým časem obsáhlý výbor z českých svátečních a příležitostných kázání konce 17. a prvních dvou třetin 18. století, …

Překrucování pravdy pramenící z hysterie není nemoc, ale charakterová vada. Každý diktátor je hysterik, protože voluntaristicky zachází s fakty. Bolševický děs z pravdy je tak silný, že se u jinověrce často mění v děs z nepravdy. Obojí postoj znamená ochromení …

Když v roce 2002 získala Goncourtovu cenu trilogie Pascala Quignarda Poslední království, jejíž první díl Bludné stíny nedávno vyšel česky, vyvolalo to ve francouzských intelektuálních kruzích značnou odezvu. Zdálo se, že francouzská literární scéna získala prostřednictvím autora, …

Třetí román Petry Hůlové představuje v jistém smyslu návrat k jejímu úspěšnému debutu Paměť mojí babičce (2002). Druhá kniha Přes matný sklo (2004) se Paměti podobala po formální stránce – tady se autorka chytla do pasti okouzlení vlastním stylem –, v novince Cirkus Les Mémoires …

K eseji Ingeborg Bachmannové o Římě (s. 26–27) publikujeme dva rozhovory, které v letech 1965 a 1971 se spisovatelkou vedli Josef-Hermann Sauter pro východoněmeckou rozhlasovou stanici Berliner Welle a Ekkehart Rudolph pro stuttgartský rozhlas. …

Současná japonská literatura je v České republice zastoupena jedním výrazným jménem. V českém překladu doposud vyšly dva romány Harukiho Murakamiho (Norské dřevo, č. 2002; Na jih od hranic, na západ od slunce, č. 2004), i to však stačilo, aby jeho popularita dosáhla takřka výšin …

„Proč filmy vždycky končej dobře, he?... Protože kopírujou život,“ odpovídá na vlastní řečnickou otázku hrdina prvotiny DBC Pierra (vlastním jménem Petera Finlaye). A netuší možná, že ta odpověď klade hlavní otázku románu, otázka sama je jen konstatování. Nemělo by nás to překvapovat: …

Před necelými třiceti lety psal Czesław Miłosz v rozsáhlém eseji Ziemia Ulro: „Koneckonců dá se předpokládat úpadek významu takzvané krásné literatury, jejíž ,vůdčí’ …

S tím „člověkem“ už se vypořádám sám. Ano, pane Tichý, a s tím Šlengrem jako malířem a umělcem – k tomu Vám posílám ještě fotografie a snad byste k tomu pár slov ještě připsal, nebo někdo jiný a poslal mi to prostřednictvím Topiče do nějakých listů, novin …