Mediální prostor a jeho fungování se v posledních letech značně proměnily a spolu s tím i podoba informačních válek. S dosavadní teorií už si nevystačíme. Podle filosofa Slavoje Žižeka ale můžeme skrytou ideologičnost mainstreamových i alternativních médií rozpoznat na základě analýzy jazyka, …

Po masových protestech před čtyřmi lety a následné volbě ústavodárného shromáždění se zdálo, že levicová politika jihoamerickou zemi výrazně promění. Brzy po zvolení prezidenta Gabriela Borice se ale kurs začal měnit, návrh nové ústavy byl odmítnut a dnes má otěže v rukou opět pravice. Jaké …

Postava novináře, spisovatele, ekologa a veřejného intelektuála Eugena Gindla byla na Slovensku těžko přehlédnutelná, ale přesto se mu nedostávalo tolik prostoru, kolik by si zasloužil. Knižní interview, které s nevykořenitelným levičákem vedl Tomáš Hučko, zachycuje unikátní svědectví, jež …

Projekt Snížit kultuře práh usiluje umožnit odsouzeným a také propuštěným vězňům kontakt s uměním. Kultura může hrát v jejich životě ve výkonu trestu a posléze při rehabilitaci a nápravě velmi důležitou roli.

V knize Houba na konci světa americká antropoložka Anna Lowenhaupt Tsing sleduje příběh houby matsutake a způsob, jakým se v něm proplétají lidské a ne­-lidské osudy. Nejenže reflektuje to, jak ceněná komodita z říše hub ovlivňuje život lidí na okraji systému, ale také navrhuje možnost …

V době mobilních aplikací se může zdát existence atlasů hub nadbytečná. Žádný chytrý rozpoznávací program však zatím nedokáže plně nahradit dobře zpracovanou houbařskou příručku. Jak si ale vybrat z množství houbařských publikací, které najdeme v knihkupectvích?

Výbor publicistických textů Aleny Wagnerové z let 1965 až 2018 ohledává řadu slepých míst československých dějin se zvláštní pozorností k bolestným reáliím česko­-německých vztahů. Především ale oživuje paměť spojenou s místy a lidmi, na něž by se jinak mohlo zapomenout.

Kniha Václava Sixty je prvním českým knižním příspěvkem k teorii biografie, který reflektuje rostoucí oblibu tohoto žánru mezi profesionálními historiky. Životopisné psaní zkoumá na několika nedávných příkladech, jež vzbudily širší zájem, a na jejich ohlasech u odborné i laické veřejnosti.

Pokud v současnosti někdo ve francouzské literatuře používá třídní optiku, je to bezesporu Édouard Louis. Mladý spisovatel je navíc výrazným mediálním hlasem, který navazuje na dlouhou tradici francouzských veřejných intelektuálů. Nevyhýbá se přitom ani tématu násilí.

Expozice v Náprstkově muzeu věnovaná zřejmě nejznámějšímu českému cestovateli Emilu Holubovi i její doprovodná publikace vyvolaly řadu kritických reakcí. Zřejmě i proto, že vůči Holubovi neváhají uplatňovat současnou dekolonizační kritiku. Takový postup však vůbec není od věci.