V prosinci minulého roku byl v Maďarsku přijat „kulturní zákon“, který jej opět o něco přiblížil k centralizované, státem řízené kultuře – v souladu s programem vládní strany Fidesz. Původní návrh přivedl do ulic desetitisícový dav, ovšem jeho mírnější, finální podoba by si …

Osoba krizového reportéra se stala součástí mýtu, v němž nezbývá mnoho prostoru pro neviditelné lokální fixery. Bez nich je přitom informování z válečných oblastí těžko představitelné. Za jakých podmínek pracují a kým jsou bezejmenní prostředníci, kteří mnohdy podstupují největší riziko?

Jednou z forem takzvaných neviditelných nebo hybridních válek je i ta, kterou jsme si zvykli nazývat válkou kybernetickou. Prostor sítí se stal bitevním polem, v němž jsme vojáky na šachovnici vlastně všichni. Manipulace byla sice součástí válečných konfliktů odjakživa, ale nyní se její možnosti …

Náš polský reportér popisuje život na ubytovně umístěné v obřím paneláku na pražském Jižním Městě. Z agenturní ubytovny míří jeho kroky do obřího skladu firmy Apple a oděvních značek Vans, The North Face a Timberland. Kolik kilometrů denně naběhá zaměstnanec po skladu, když se blíží Vánoce?

O přerod jedné společensko­-ekonomické éry v jinou se historici i filosofové vždy zajímali, a pro ty marxistické to platí dvojnásobně. Do mezinárodní debaty o přechodu z feudalismu ke kapitalismu zasáhl i Robert Kalivoda, který se nebál opustit půdu marxistické ortodoxie a zpochybnit železné …

Na konci padesátých let přišel Robert Kalivoda s interpretací husitství vycházející z nového čtení Friedricha Engelse. I když současné historické bádání toto pojetí nerozvíjí, Kalivodovy práce se dočkaly překladů i určitého mezinárodního ohlasu, zvláště pak v obou částech rozděleného Německa.

Marxistický humanismus v Československu obracel svůj zájem od železných zákonů dějin k člověku. Významnou měrou k tomu přispělo i dílo Roberta Kalivody. Mezi ním a jeho ideovými souputníky, jakým byl třeba filosof Karel Kosík, ovšem najdeme i podstatné rozdíly.

Vztah Roberta Kalivody k meziválečné umělecké avantgardě má kořeny v jeho mládí, ale trval po celý jeho život. Zdaleka přitom nešlo o vztah neproblematický – dokonce lze mluvit o „tragické dialektice filosofova osudu“. Přesto Kalivoda své surrealistické kořeny nikdy zcela …

Jak je možné, že i třicet let po změně režimu část společnosti stále spoléhá na klevety a upřednostňuje je před oficiálními zprávami? Proč se politici a strany stávají zdrojem a šiřitelem dezinformací, které si osvojili jako politický jazyk?

Petr Pithart při promýšlení českých politických dějin a českého údělu svým politickým realismem dlouhodobě kriticky nahlodává zažité národní mýty, což se projevuje i tím, že má řadu myšlenkových nepřátel. Ani on se však nevyhnul idealizaci posledních třiceti roků české demokracie.