Místopředseda vlády a šéf lidovců Jiří Čunek byl vydán Senátem k trestnímu stíhání s obrovskými pochybnostmi, zda policie v tomto případě jedná správně a nikoli účelově politicky. Jeden z pilířů státu, zákonodárná moc, tu veřejně pochybuje o nezaujatosti pilíře …

Největší námitkou vůči myšlení, které na začátku devadesátých let minulého století vtrhlo i k nám jako vichřice a bylo vlastně zpětně nazváno postmoderním, se stala výtka relativizace. Byli to postmoderní filosofové, v Česku nejprve jen Václav Bělohradský, jiných mediálních …

Ministr vnitra Ivan Langer nedávno opět, pokolikáté už, zopakoval, že mezi komunismem a fašismem všeho druhu je třeba udělat rovnítko. Stejně nenávistné ideologie, stejné zločiny a vraždy, masové vyhlazování nepřátel. Ale neztrácíme tím, že všechno hodíme do jednoho pytle, důležité …

Těžko uvěřit tomu, že záběry popravy Saddáma Husajna byly natočeny náhodně a skrytě a že o tom výkonná moc vůbec nevěděla. Na to byla smyčka kolem krku bývalého diktátora příliš obrovská. Její přehnané…

Tragikomický obraz půlročního vyjednávání o nové české vládě (tragikomedie je vůbec v moderním Česku velmi oblíbený žánr, nejen v politice, ale i v novějším filmu a literatuře) by nebyl úplný bez několika veselých postav, které…

Dokumentární záběry na náměstí plná lidí, kteří společným hlasem volají po konci komunistické vlády, i letos vyvolávaly nostalgickou vzpomínku na dobu, kdy se „opravdu něco dělo“. Sedmnáctý listopad, s nímž si pořád nevíme rady (snad proto, že je ještě tak blízko, nebo možná už příliš …

O tom, že žijeme v postmoderní době, už nikdo nepochybuje – přestože téměř nikdo neví, co to vlastně znamená. Diskusní bitvy o pojem utichly, slovo postmoderna vyvanulo, a to je vždy jasné znamení, že bylo vzato na milost a akceptováno jako skutečnost. Ale co politika? …

Politika je divadlo. Ještě patrnější je to v dnešní mediální době, která pro politickou hru vymyslela několik nových scén (televizních, rozhlasových, internetových), jež se od sebe sice liší žánrově (akcidentálně), ale spojují je jednotná pravidla a spektakulární (zrcadlo, spektákl, …

Politici milují standardy. Jsou-li odpovědní, a to jsou vždy, postupují standardním způsobem, minimálně takové postupy rétoricky vzývají; nebo naopak kritizují postupy nestandardní, které se nenosí, protože nepatří do standardní demokracie. Ne-standard není zavržen, ale hodí se výhradně …