V Západočeské galerii v Plzni si letos v létě připomínají sté výročí smrti Franze Kafky neobyčejnou výstavou. Historička umění Marie Rakušanová na ní ve spolupráci s mezinárodním týmem akademiků a akademiček představuje bohatý svět umění a vizuální kultury Kafkovy doby.

Jak vystoupit ze začarovaného kruhu nevyhovujících pracovních podmínek? Výstava GOOD JOB! v Galerii Hraničář představuje spektrum děl, která se věnují problematice ohodnocení práce v uměleckém provozu. Příkladem jde samotná galerie, jež se pokouší najít nové způsoby fungování.

V pražském Národním muzeu pomalu končí rozsáhlá výstava Otevřená cesta / Phundrado Drom, která představuje umělecká díla ze sbírek Muzea romské kultury. Proč tvorbu romských umělců a umělkyň, která se jednoznačně řadí mezi výtvarné umění, vystavují muzea, a ne galerie?

Zvýšení dostupnosti generativní umělé inteligence vyvolává v posledních letech mnoho debat – mimo jiné proto, že její aplikace zpochybňuje stávající definice umělecké tvorby a podněcuje k jejich přehodnocení. I když je ale AI v umění využívána čím dál častěji, její skutečný potenciál …

Obsáhlá výstava v Galerii hlavního města Prahy přináší netradiční pohled na moderní umění z let 1918 až 1945. Na základě sjednocujícího motivu realistických tendencí představuje některé přehlížené rozměry tehdejšího uměleckého prostředí a možná trochu neplánovaně zdůrazňuje jeho rozmanitost.

V pražské Galerii Rudolfinum byla na konci února otevřena výstava Zhanna Kadyrova – UNEXPECTED. S ukrajinskou umělkyní, která v současnosti žije a tvoří v Kyjevě, jsme mluvili o symbolice kamenného chleba, ničení soch Lenina a také o smyslu umělecké práce v době, kdy v její zemi zuří válka.

Výstava HARD/SOFT ve vídeňském uměleckoprůmyslovém muzeu MAK představuje umění textilu a keramiky v úzkém sepětí s dějinami feminismu. S pomocí historických příkladů ukazuje potenciál řemeslných technik, jejichž obliba v současném umění nabírá na síle.

Vizuální umělec Jan Šerých na sólové výstavě v galerii Hunt Kastner představuje svá díla z posledních let. Navazuje v nich na svoji dosavadní tvorbu a pokračuje ve zkoumání jazyka, limitů a estetiky nových technologií, tentokrát však se silnou stopou umělé inteligence.

Ojedinělý výstavní projekt Oslobodený priestor kurátorky Petry Hlaváčkové zkoumá svět architektury feministickou perspektivou. Ta jí pomáhá odkrývat vnitřní nerovnosti nejen v rámci oboru, ale i v architektuře samotné.

Žen v architektonickém kánonu najdeme pomálu, ačkoli jich v této profesi působilo po celé 20. století mnoho. S teoretičkou kultury Petrou Hlaváčkovou jsme hovořili o tom, kam a proč architektky mizely a co dělaly pro to, aby se své práci mohly věnovat.