Umělkyně Anna Ročňová v instalaci Tůně v pražské Galerii Kostka propojuje materiály vytvořené přírodou a člověkem. Autorčin originální, nenuceně postantropocentrický přístup vede k překvapivě přirozenému prolínání těchto prvků.

V pražské galerii Display je do konce prázdnin k vidění výstava umělce a teoretika Václava Magida, nazvaná Jménem Nikdo. Autor v ní kriticky zkoumá privilegia a omezení spojená s jeho vlastní identitou. Na hraně upřímnosti a ironie přitom balancuje tak dovedně, že finální sdělení je nakonec …

Vrátíte­-li se jako absolventka či absolvent humanitního studia na pražských univerzitách do rodného maloměsta, ocitnete se ve zvláštní situaci neporozumění a nesouladu. Postupem času přivyknete specifickým životním podmínkám a stanete se zvláštním živočišným druhem, existujícím mezi dvěma …

Podobně jako v České republice i na Slovensku se kulturní instituce potýkají s nepochopením ze strany státu. Jaké to je, v současných politických podmínkách vést, rozvíjet a obhajovat Slovenské muzeum designu?

V poslední době probíhají v kulturní sféře živé debaty o tristní existenční situaci umělců a umělkyň, kterým by měl pomoci takzvaný status umělce. Jak se v něm však myslí na pracovníky a pracovnice podílející se na přípravách výstav a každodenním chodu institucí?

Jak se pracuje lidem, kteří udržují­ výstavní instituce v chodu? Pětice produkčních z různých měst i typů organizací odpovídá na otázky vztahující se k podmínkám, ocenění a udržitelnosti práce, bez které by výstavní program neexistoval.

Podobně jako jinde i v pozadí kulturního provozu najdeme oblast neviditelné práce, bez níž by se tato sociální infrastruktura rozpadla. Tvůrčí umělecká praxe závisí na reprodukční činnosti těch, kteří udržují kulturní instituce v chodu, i když to má často negativní dopad na jejich osobní život.

Letos si připomínáme hned dvě významná výročí vztahující se k životu Zbyňka Sekala: uplynulo sto let od jeho narození a zároveň čtvrtstoletí od jeho úmrtí v únoru 1998. Výstava Sekal 100 v Museu Kampa sice nemá větší ambice než nabídnout průřez umělcovým dílem, jeho pohled na svět ale zprostředkovává. …

Způsob, jakým přemýšlíme o umění z doby mezi lety 1948 a 1989, není možné odpoutat od reflexe tohoto období jako celku. Nelze však opomenout, že jednu z klíčových rolí ve formování našeho pohledu hraje trh s uměleckými díly, který se o kvalitu ani morálku nezajímá.

Národní galerie otevřela s tříletým zpožděním jubilejní výstavu zásadní postavy českých dějin výtvarného umění, malíře Josefa Mánesa. Dokáže pompézní retrospektiva s podtitulem Člověk – umělec – legenda reformulovat odkaz mytizovaného národního umělce?