Nulté číslo A2 vyšlo ve středu 29. 9., jednička 5. 10. 2005. Obě ještě ve zcela černobílém provedení. Vlastně víc v černém, tiskárna na nás tehdy nešetřila a fotografie byly jako boty. Ale měli jsme z nich radost.
Výročí listu bych ráda využila k poděkování všem čtenářům, kteří ho sledují; vyjadřují se k jeho textům, grafice či zaměření. Po roce se potvrdilo, že existuje velká skupina lidí, kteří považují kulturu za způsob komunikace a umění odmítají chápat jako neškodné dění na oploceném hřišti, odděleném od práce a politiky. Děkujeme všem, kdo nám nejen loni pomáhali a účinně kritizovali naše rané přískoky.
Včetně našeho nejzkušenějšího redaktora a autora Jiřího Cieslara, který už s námi bohužel slavit nemůže. Část názvu A2 (podle adresy redakce Americká 2, Praha 2) vymysleli nezávisle na sobě (i když čert ví) grafik Marek Naglmüller a právě Jiří Cieslar. Bývalý ateliér, v němž dosud sídlíme, už je ve srovnání s dobou přípravy prvních čísel značně zabydlenější a redakční kocour ztloustl, ale pocit světlého, vzdušného a vlastně proměnlivého prostoru tu máme stále a doufáme, že něco z něj do novin proniklo.
Mám představu, že když vás nadzvedl některý článek v A2, možná byste rádi věděli, jak vypadá ten zloduch, který jej napsal nebo objednal a zredigoval, a kde se nejčastěji zdržuje. Pro další takové případy vám s dovolením stručně představím redakci a spolupracovníky týdeníku v jejich přirozeném prostředí. Jsou ve vašich rukou.