Dita Pepe

Inscenované portréty a především autoportréty Dity Pepe (nar. 1973 v Ostravě) patří k nezapomenutelným fotografickým událostem konce devadesátých let. Příběh podivně vážného zasazování sebe samé do více či méně kýčovitého, a tedy šťastně uceleného prostředí, střídání masek a kostýmů podle daného estetického schématu je provázáno s tématem autorčiny magisterské práce „Fotografie jako forma terapie“, ale především s jejím dlouhodobým uměleckým plánem. Citově zabarvená a pečlivě provedená infiltrace do cizího životního konceptu s sebou nese nebezpečnou hru s identitou. Vybrané ukázky v této galerii A2 pocházejí z pozdějšího cyklu Autoportéty s muži (2003). Podtržená umělost životů (naaranžovaným pozadím snímku, pohlednicovým koktejlem umělého i denního světla, jedovatostí barev, aluzivní kompozicí) vyvolává zároveň údiv, smích a komplikované pochybnosti o vlastní… póze?