Krajinský hlas

Pokud se vůbec sluší naříkat nad televizí, slušelo by se snad zde naříkat zejména nad tím, co se stalo s Událostmi v kultuře, které nikdy nebyly povedené, po reformě zpravodajství v České televizi. Ale asi nemá smysl plakat: kulturní zpravodajství ve veřejnoprávní televizi vlastně nikdy neexistovalo, protože jím jistě není obsáhlá propagace velkých komerčních podniků a zcela náhodný výběr událostí dalších (nahrávky, filmy, knihy, časopisy). Ani více či méně milé magazíny. Kromě toho bych mohl být podezřelý ze zhrzenosti, neboť sám občas něco vydám a nějaký kulturní podnik uspořádám... V tomto ohledu jen jednu zkušenost: chce-li člověk z Olomouce upozornit ČT na pozoruhodný (podle jeho názoru) kulturní podnik, který se koná v Olomouci, většinou ani nezjistí, zda je lépe obracet se na pražské ústředí, či na olomoucké, případně ostravské pracoviště.

Ale jinou zhrzenost, provinční, si dopřeji rád. Samostatnou rubriku hlavního zpravodajství ČT pod názvem Události v regionech si totiž mohl vymyslet pouze snob. Když se narodí žirafátko v pražské zoo, je to událost centrálního významu? A když se rozmnoží dikobraz v Liberci? Když se najde kniha evropsky vzácná v olomoucké knihovně, je to událost z regionu? Je všechno, co se děje ve Sněmovní, včetně hulvátství, světodějné? Možná se u nás vůbec nic zajímavého neděje, a pak není třeba zprávy natahovat. A pokud se snad něco přece jen děje, není i snobské, i legrační dělit beztak malou zemi na centrum a venkov?