Běloruská překladatelka Volha Kalacká byla 24. března 2021 odsouzena ke dvěma rokům domácího vězení za napadení režimního televizního propagandisty Ryhora Azaronka. Ve vyšetřovací vazbě strávila přes dva měsíce a pořizovala si tam deníkové záznamy.

V nových povídkách Petra Šmída se dočtete o bizarním útěku ze světa, v němž se komunikace udržuje citáty z literárních děl a vzájemným prověřováním znalostí, a o všedních i děsivě rozverných zážitcích jediného obyvatele vesnice Vidim, který nakonec nachází smysl života.

Autobiografický román Ulita syrského spisovatele Mustafy Chalífy (více o něm na straně 6) je jedním z nejvýznamnějších literárních zpracování brutálních praktik režimu syrského prezidenta Háfize al­-Asada. Tísnivé svědectví o věznění mezi lety 1982 a 1994 ukazuje odvrácenou stránku lidství.

Malí bohové Ondřeje Buddeuse jsou lexikonem bytostí, jejichž existence si můžeme udiveně všímat během nečekaně intenzivního pobývání mezi čtyřmi stěnami v lockdownu. Setkáváme se tu s různými vírami, pozapomenutými božstvy a génii, jimž jsou vlastní jemné nuance, drobné vychýlení …

Hrdinou románu B­-52 ukrajinského spisovatele Anatolije Dnistrového je potomek ukrajinských Němců Miroslav Schäfer, úspěšný ekonom zaměstnaný v korporátní firmě. Zároveň má literární ambice a rád by se soustředil výhradně na psaní divadelních her. Kde leží hranice mezi uvážlivým a spokojeným …

Před padesáti lety, 28. ledna 1971, zemřel ve švýcarském exilu polský spisovatel, esejista a etnolog Stanisław Vincenz, „haličský Homér“, který se rozhodl zachytit starobylé huculské tradice, jež převálcovalo až 20. století – změny hranic, válka a cílené, Stalinem organizované …

Po dvou románech odehrávajících se v současné Francii se francouzsko­-marocká spisovatelka Leïla Slimani vrací do své rodné země. Příběh knihy Země těch druhých se rozpíná od konce druhé světové války do vyhlášení nezávislosti Maroka v roce 1956. Zachycuje dramatický střet kultur kolonizovaných …

V titulní povídce ze souboru Obětní vejce a jiné povídky popisuje nigerijský spisovatel nejen transformaci africké vesnice ve špinavé město, k níž došlo „s příchodem bílého muže“, ale i postupnou proměnu myšlení a mizení tradic a zvyků.

Ukázka ze vzpomínek Agnessy Mironovové líčí přepychový život sovětské politické smetánky na začátku třicátých let 20. století v dobách hladomoru a stalinských čistek. Dobové kontrasty se promítly i do osudů vypravěčky, ženy vysokého důstojníka Čeky: po manželově popravě je vytržena z blahobytu, …

Román Památce paměti ruské básnířky, prozaičky a esejistky Mariji Stěpanovové lze chápat jako příspěvek do diskuse o biografickém psaní. V následujícím úryvku autorka vysvětluje, jak složité je psát o historii své rodiny, když o ní téměř nic neví.