Konkrétním způsobům, jak zapojit environmentální témata do plánování měst, musí předcházet širší debata o celospolečenských změnách. Základem udržitelnější společnosti i sídel by měla být sociální spravedlnost a zapojení znevýhodněných skupin do rozhodování.

Publikace Petra Vašáta Na jedné lodi se dotýká dvou velkých společenských otázek. Jde v ní v první řadě o bezdomovectví, které je hlavním předmětem autorova bádání. V druhém, spíše nezáměrném plánu pak podněcuje k diskusi o tom, jaká kritéria musí splňovat vědecká studie a k čemu jsou vlastně …

Česko­-slovenský pavilon na nejvýznamnější architektonické a umělecké akci zůstal letos zavřený. Příčinou přitom není jen jeho rekonstrukce. Kvalitní prezentaci české kultury v zahraničí dlouhodobě brzdí nedostatečná finanční a politická podpora i malý zájem veřejnosti.

Ironie aneb sebekritická neprůhlednost postmoderní architektury Emmanuela Petita je zásadní text věnující se postmodernismu, který u nás stále zůstává spíše nedoceněný. Ačkoli v češtině kniha oficiálně vyšla již v roce 2018, do běžné distribuce se dostala až poměrně nedávno.

Čas hraje v politice i v podobě měst zásadní roli. Kdo a jak ho využívá, kdo určuje horizonty budoucností a kdo o ně přichází? Odpovědi hledají členové nové urbánní platformy, která nedávno vznikla v Ústí nad Labem. Chronopolitika má vliv i na revitalizační projekty (nejen) v tomto městě.

Hovořili jsme s jedním z autorů vzdělávacího komiksu Jak navrhnout město, které (pře)žije?, jehož cílem je ukázat, jak plánovat města s ohledem na změny klimatu. V rozhovoru jsme se zaměřili na příklady dobré praxe i důležitost komunitních řešení pro fungování obcí.

Zapojení veřejnosti do proměny veřejných prostranství často brání binární pohled na uspořádání moci ve městě, který z běžných obyvatel činí pouhé konzumenty disciplinárních mechanismů. Lze ho ovšem nabourat změnou optiky a obrácením pozornosti k takzvané tiché většině.

Debata o osudu památek z doby socialismu neutichá ani více než třicet let po roce 1989. Specifické postavení ve veřejném prostoru mají pomníky spojené s historií dělnického hnutí a KSČ. Právě v nich se totiž zhmotňuje naše nejistota ohledně minulosti, kterou – podobně jako památníky samotné …

Nedávno zrušený vršovický železniční koridor by se měl proměnit v park a promenádu. Jeho uměleckým výzkumem se zabývá tvůrčí jednotka složená z umělců, vědců, architektů a dalších odborníků. S Jitkou Hlaváčkovou, Barborou Matysovou a Michalem Kindernayem jsme mluvili i o přeměně brownfieldů …

Botanik Jan Albert Šturma vysvětluje, v čem spočívá cennost takzvaných vágních terénů a proč jsou pro města přínosné. Hovořili jsme také o jeho fascinaci roštím, kterou sdílí s dalšími členy hnutí Křovinářů, nebo o tom, s jakými rostlinnými druhy se setkáme na …