Projekt Core of the Coalman je na české scéně tzv. jiné hudby dobře známý, protože jeho původce, americký skladatel, interdisciplinární umělec a performer Jorge Boehringer, v současnosti žijící v severoanglickém Newcastlu, ji v podstatě spoluutvářel. Od konce nultých let do poloviny následující dekády žil v Praze a právě v tomto období u nás došlo k výraznému nárůstu zájmu o experimentální přístup ke zvuku, volnou improvizaci i soudobou kompozici. V minulosti byly nahrávky Core of the Coleman ovlivněny zejména repetitivními postupy minimalistické hudby, později se však jeho hlavní projekt stal průsečíkem nejrůznějších experimentálních postupů. Boehringerovými konstantami jsou zájem o materialitu zvuku a zkoumání možností jeho ústředního nástroje, violy, ať už jde o její akustické vlastnosti či potenciál vycházející z její amplifikace. Jeho aktivity mají ovšem daleko širší záběr – od písňové tvorby přes audiovizuální instalace až po badatelskou činnost.

http://jorgeboehringer.com

https://coreofthecoalman.bandcamp.com

Eleanor Cully je anglická umělkyně, skladatelka a zpěvačka, usazená v Newcastle-upon-Tyne. Vytváří instalace pro galerijní prostory, skládá pro hudební tělesa, sbory i sólisty a v rámci koncertního provozu realizuje vlastní kompozice. Často pracuje s úryvky textů či písní a její skladby se proměňují v závislosti na prostředí, v nichž se odehrávají. Pokud jde o interakci její tvorby s okolím, systematicky promýšlí podmínky poslechu a hledá způsoby, jak ho pozvednout a zarámovat. Je členkou experimentálního dua Kneeling Coats.

http://eleanorcully.co.uk                                    

Trio TZUSSS tvoří dva curyšští hudebníci, akordeonistka Tizia Zimmermann a trumpetista Silvan Schmid, a slovinská umělkyně Urška Savič (mimo jiné absolventka katedry fotografie na pražské FAMU), která používá jako svůj hlavní zvukový nástroj rádio. Ústředním tématem jejich spolupráce, která začala v online prostředí během pandemie covidu-19, je vztah zvuku a textu. Prostřednictvím fragmentace se snaží ukázat pružnost a rozmlženost jejich hranic, soustředí se na zkoumání řeči melodie melodie/intonace, rytmu/tempa a zajímají je přerušení a interference v rámci komunikačního procesu. Na pražském koncertu se skupina představí v omezené sestavě bez akordeonu.

https://urskasavic.tumblr.com

https://silvanschmid.ch

A2+ je hudební série kulturního čtrnáctideníku A2, probíhající od roku 2012. Zaměřuje se na okrajové či pomezní oblasti současné hudby, zejména na experimentální přístupy, volnou improvizaci, nejrůznější hybridní projevy i subverzivní vpády na území popu.

http://advojka.cz/a2plus

http://punctum.cz

Akce probíhá s podporou Ministerstva kultury ČR a Magistrátu hl. m. Prahy.

EN

Core of the Coalman is the name scratched onto the cover of Jorge Boehringer's solo performance project.  A person, some instruments, and circuits feeding back within an environment for continuous or discontinuous listening.  

Eleanor Cully is an artist and composer based in Newcastle. Drawing from short texts of a few words or fragments of songs, Eleanor’s work unfolds, navigating towards and through the context of a concert.  This process is then repeated iteratively, with her pieces transforming over changing contexts. Envisaging the relationship between her work and its surroundings, Eleanor often seeks ways of framing and enhancing the listening environment. In recent works, Eleanor has worked collaboratively with choirs, ensembles, artists, and galleries towards new installations and composition projects.

TZUSSS is the first collaboration between the Zurich duo of accordion player Tizia Zimmermann (CH) and trumpet player Silvan Schmid (CH) with Urška Savič (SL), who uses radio as her sound medium. Their collaboration started, because of their physical dislocation, in a form of online exchange of thoughts and inspirations connected to their own creation in the field of sound and text. In that way they started to build a base of the concept they find important in the vast field of selected topics. What came out as a common interest was the fragmentation of sound and text to shape their boundaries diffuse and agile; e.g. through examining speech on its melody/intonation, rhythm/tempo and (as a consequence) interruptions and interference in communication.

Veronika Svobodová a  Pia Achternkamp se nedávno potkaly na rezidenčním pobytu na norském ostrově za polárním kruhem a vytvořily Shrimp, interdisciplinární duo zaměřené na zkoumání podvratného a transformativního rozměru zvuku. Smyslem jejich zvukových krajin je komunikace a interakce s lidskými i ne-lidskými entitami a neživým prostředím: vodou, větrem, kameny. Sound art se v jejich pojetí stává ztělesněním mezidruhové péče a sounáležitosti a má potenciál překonat jazyková i kulturně-společenská omezení. Veronika Svobodová se věnuje divadelní scénografii a ve svých zvukových performancích používá vlastnoručně vytvořené mechanické aparáty na pomezí hudebních nástrojů a uměleckých artefaktů, které jí pomáhají dolovat zvuky například z oblázků, břidlicových desek, dřeva či písku. V Berlíně usazená skladatelka, multiinstrumentalistka a performerka Pia Achternkamp se stejně jako její spoluhráčka pohybuje mezi hudbou a divadlem: přerušila studium filosofie, aby se mohla plně věnovat hudební tvorbě a skládání kompozic pro divadelní a taneční představení.

https://vimeo.com/282837875

https://www.piaachternkamp.com

Duo Les Marquises tvoří francouzská akordeonistka a turnatablistka Emilie Škrijelj a belgický bubeník Tom Malmendier. Škrijelj testuje možnosti akordeonu, který používá jednak jako plnohodnotný, jakkoli spíše „znásilňovaný“ nástroj, jednak jako zdroj elektroaukustického materiálu k dalšímu procesování. Výsledkem je zvuk, který jako by popíral podstatu tohoto aerofonického hudebního instrumentu a který je, stejně jako ruchy z gramofonových desek, adekvátním výrazovým prostředkem ke komunikaci s neurotickým bubnováním Toma Malmediera. Jak ukazují desky Les Marquises a Tropism i záznamy živých vystoupení, základní charakteristikou improvizací dua je všudypřítomný neklid – ať už se ubírají jakýmkoli směrem a jsou vedeny v jakékoli poloze, v každém okamžiku jako by hrozilo vymknutí, vznícení či exploze.

https://euxsaem.bandcamp.com/album/les-marquises

https://www.emilieskrijelj.com

https://www.tomalmendier.com

vstup: 150/180 (s aktuálním číslem A2)

Švédský kytarista finského původu Mikko Savela experimentuje s různými způsoby hry na preparovanou akustickou kytaru. Mívá ji položenou ve vodorovné poloze a používá ji spíše jako bicí sestavu než harmonicko-melodický nástroj. Upravuje ji pomocí rozmanitých předmětů a uplatňuje výlučně neortodoxní techniky hraní. Kromě kytary při svých performancích využívá i různé druhy mikrofonů a elektroniku. Na aktuálním turné vystupuje s rakouským improvizátorem Paulem Gründorferem, který zkoumá zvuk jakožto jev vznikající v podmínkách konkrétního místa. Jeho tvorba se zaměřuje na procesy, které se vyvíjejí v prostoru, a ke zvuku přistupuje jako k fenoménu, do nějž se do určité míry obtiskuje sociální a životní prostředí. Zabývá se nestabilitou systémů, zpochybňuje roli kontroly a snaží se odkrývat skryté mechanismy. Kromě zvukových performancí se Gründorfer zabývá také tvorbou audiovizuálních instalací.

https://www.mikkosavela.com

https://tricx.net

https://www.youtube.com/watch?v=c_N7KqC6pvE

Jano Doe je sólový projekt kurátorky, kulturní manažerky a konstruktérky nástrojů Kataríny Gatialové. Je členkou live-codingového Kolektivu nebo noisových skupin Inocenc a Augiášův sonický chlév. Experimentuje se softwarově řízeným rádiem a věnuje se opravě a zviditelňování starých syntezátorů. Její živá vystoupení mají formu live-patchingu – všechny signálové cesty vznikají na jejím vlastnoručně vyrobeném modulárním syntezátoru přímo před publikem v kombinaci s no-input vazbením mixpultu a zašuměnými kazetovými smyčkami. Vznik a tvarování signálu jsou demonstrovány na obrazovce osciloskopu a lo-fi estetiku příležitostně doplňují světelné efekty v podobě hořícího modulu nebo napájecího zdroje. Debutová nahrávka Duranzie vyšla v roce 2018 na značce Genot Centre.

https://soundcloud.com/janodoe

Vstup 150 / 180 (s aktuálním číslem čtrnáctideníku A2)

A2+ je hudební série kulturního čtrnáctideníku A2, probíhající od roku 2012. Zaměřuje se na okrajové či pomezní oblasti současné hudby, zejména na experimentální přístupy, volnou improvizaci, nejrůznější hybridní projevy i subverzivní vpády na území popu.

http://advojka.cz/A2plus

http://punctum.cz

Australan Robert Curgenven je dnes už spíš nomádem. Když se svou ženou Kat McDowall prodali dům v Irsku, začali putovat po celém světě a pobývat na místech, kde mají možnost věnovat se dlouhodobým site specific projektům. To může znamenat jedny z největších varhan na světě nebo konkrétní obyčejnou místnost a její rezonanční charakteristiku. Curgenven patří k uznávaným soundartistům, má za sebou nespočet akcí, výstav či instalací a také řadu nahrávek, například na labelech Line, Tapeworm nebo Fort Evil Fruit. Časopis Wire ho oprávněně přirovnává k veličinám elektroakustické hudby, jako jsou Éliane Radigue nebo Alvin Lucier. Velká část Curgenvenovy tvorby se odehrává ve spodní části zvukového spektra, v žádném případě se však nejedná o laciný trik založený na fyzickém prožívání nízkých frekvencí. Stejně jako výše zmínění skladatelé má vyvinutý cit pro vzácné souzvuky i zvukové anomálie. V Punctu Curgenven s McDowall představí multimediální projekt, jehož součástí by mělo být i „architektonické osvětlení“.

https://www.recordedfields.net

https://robertcurgenven.bandcamp.com

Řecký skladatel, zvukový technolog a lektor Tasos Stamou využívá vlastnoručně modifikovanou elektroniku, upravené akustické nástroje, saxofon, buzuki, nalezené objekty, ale také syntezátory nebo počítačové aplikace. Na aktuálním turné uvede živou verzi alba Antiqua Graecia, které vyšlo na jaře roku 2021 na finské značce Ikuisuus. Jde o závěrečnou část volné trilogie, v níž skladatel dlouhodobě žijící v Londýně programově pracuje s odkazem tradiční řecké hudby. Aniqua Graecia stojí podobně jako desky Musique con Crète a D.A.D., obě vydané v roce 2020 na labelu Discrepant, na pomezí experimentální hudby a folkloru. Improvizovanou hrou na tradiční nástroje, živými elektroakustistickými manipulacemi a využíváním nahrávek autentické lidové hudby vytváří zvukový svět, jímž vzdává hold kultuře své vlasti. Přístup k hudbě, jenž by se dal s nadsázkou charakterizovat jako „starožitné experimentátorství“ či „futuristický folklor“, Stamou rozvíjí také v pořadu Future Folk pro athénské online rádio Movement.
https://www.tasosstamou.com

https://tasosstamou.bandcamp.com

Finský hudebník Lauri Manner alias Kadonnut Manner navazuje na tradici syrové, barvité hry na akustickou kytaru, pro niž se od časů Johna Faheyho vžilo označení american primitive guitar. Jeho v zásadě tradiční pojetí inklinuje k hrubější, méně pastorální straně žánru, přičemž využívá otevřené ladění, nenápadně chytlavé rytmy nebo střídmější lyrické melodie. V detailech se vynořují náznaky tradiční hudby z oblastí Středozemního moře, Blízkého východu a samozřejmě Finska, případně pod nosnými linkami vystupuje drone. V souladu s názvem („ztracený světadíl“) jde o hudbu podněcující obrazotvornost k fantaziím o neznámých, a přitom povědomých krajinách.

https://kadonnutmanner.bandcamp.com/

vstup 220/250 (s novým číslem A2)

A2+ je hudební série kulturního čtrnáctideníku A2, probíhající od roku 2012. Zaměřuje se na okrajové či pomezní oblasti současné hudby, zejména na experimentální přístupy, volnou improvizaci, nejrůznější hybridní projevy i subverzivní vpády na území popu.

http://advojka.cz/A2plus

Akce probíhá s podporou Ministerstva kultury ČR a Magistrátu hl. m. Prahy.

Literární procházky A2

#1 ŽELEZNICE

s Jaroslavem Rudišem a Michalem Špínou

Procházka méně známými místy v Praze včetně projížďky vlakem, čtení z literárních textů a povídání o kulturních dějinách železnice nejen v hlavním městě. Navštívíme několik známých i pozapomenutých pražských nádraží a vše zakončíme v dejvické nádražce.

2. května 2022, 14:00–17:30

Sraz před výpravní budovou nádraží Praha-Vršovice https://mapy.cz/s/denomadoku

Délka pěší trasy: do 5 km. Terén není vhodný pro kočárky.

Kapacita: 25 osob. Vstupenky v ceně 100 Kč v prodeji na eshopu A2 https://eshop.advojka.cz/

Vstupenka nezahrnuje jízdné. Ve vlacích platí tarif PID (Lítačka).

Spisovatel Jaroslav Rudiš získal za svůj „železniční“ román Winterbergova poslední cesta řadu literárních ocenění v Německu i Česku. K železnici se váže také jeho komiksová trilogie Alois Nebel. Redaktor A2 Michal Špína napsal o železnici v dějinách literatury disertační práci a rozhlasový seriál Neúprosné rovnoběžky.

Turínský zvukový umělec Lorenzo Abattoir ve své tvorbě ohledává vztah mezi spirituálními praktikami a neobvyklými metodami zpracování zvuku. Pracuje s preparovanými objekty, vlastnoručně vyráběnými nástroji, analogovou i digitální elektronikou nebo terénními nahrávkami. V Praze vystoupil v roce 2015 s noisově-ambientním kolektivem Mare di Dirac, který svým zvukem a ritualistickými performancemi náleží k volnému okruhu italských kapel, pro něž pořádkumilovní publicisté a hudební fanoušci zavedli nálepku „italská okultní psychedelie“, a o dva roky později i se sólovým programem. V loňském roce vyšlo Abattoairovo album Ostensione, složené „takřka výhradně z ruchů, jež sice mohou být považovány za zvukový odpad, ale zároveň působí tajemně a velmi křehce. Ať už pocházejí z oblasti techniky či každodenních lidských činností, zpravidla jde o zvuky, které jsou v reálném světě často tak tiché, že je potřeba je výrazně zesílit, abychom si jich vůbec všimli. (…) Charakter nahrávky určuje především všudypřítomná těkavost, ať už v čase (máloco trvá delší dobu) nebo v prostoru (výrazná stereofonie). Krása v pojetí Lorenza Abattoira je zkrátka nestabilní“ (viz recenzi v A2).

https://flagdayrecordings.bandcamp.com/album/ostensione

Maria Komarova je intermediální umělkyně běloruského původu, která se věnuje zejména divadlu, scénografii a soundartu. Ve své umělecké praxi se zaměřuje na výzkum působení různých neživých entit a objevování možností jejich vzájemného působení. Zvuk považuje za performativní médium. Ve svých site-specific instalacích a performancích využívá vlastní neamplifikované DIY nástroje-objekty (tzv. brouky), které rozeznívají prostor a zároveň jsou prostorem samy rozeznívány. V performanci s názvem 555 brouků vytváří pomocí nalezených předmětů a vlastních elektronických zařízení umělou krajinu, v níž běžné objekty získávají nové významy a formy ve spontánních interakcích. Stávají se něčím jiným: specifickými bytostmi s vlastními kvalitami, jež naplňují prostor drobnými zvuky: šustěním, křupáním, pískáním či praskáním. Zdánlivá primitivita a repetitivnost soundscapu přenáší posluchače do světa mentolových bzučáků, jednookých sirén, citronových pulců, zázvorových tygrů, plastových brouků a jiného hmyzu.
https://mariakomarova.org/

Vstup 150/180 CZK (s aktuálním číslem čtrnáctideníku A2)

A2+ je hudební série kulturního čtrnáctideníku A2, probíhající od roku 2012. Zaměřuje se na okrajové či pomezní oblasti současné hudby, zejména na experimentální přístupy, volnou improvizaci, nejrůznější hybridní projevy i subverzivní vpády na území popu.

http://advojka.cz/A2plus

Akce probíhá s podporou Ministerstva kultury ČR a Magistrátu hl. m. Prahy.

TIMOTHÉE QUOST

Francouzský trumpetista a skladatel Timothée Quost patří k nejvýraznějším trumpetistům na současné evropské experimentální a improvizační scéně. Po studiu klasické hudby se začal věnovat jazzu a poté zejména improvizaci. Ve svých sólových vystoupeních originálně používá rozšířené techniky hry na trubku, kterou snímá kontaktními mikrofony a upravuje její zvuk. Svým přístupem se snaží přiblížit k esenci i limitům nástroje a výsledkem jsou vrstevnaté zvukové plochy, překvapivé rytmické struktury i melodické linky. Kromě svých sólových koncertů hraje v mnoha dalších projektech od dua po větší ansámbly. Spolupracuje s hudebníky, jako jsou např. basista Barry Guy, bubeník Michael Zerang nebo saxofonistka Lotte Anker.

http://www.tquost.com

ALDANA DUORAAN

Aldana Duoraan pochází z Republiky Sacha (Jakutsko), v současnosti žije v Praze. V Česku reprezentuje tradiční jakutský styl hry na chomus (brumle), organizuje workshopy a vyučuje techniky hry. Ve svých čistě instrumentálních performancích střídá několik druhů tohoto nástroje, přičemž každý má svůj tón a ladění. S pomocí dechu a pohybů rukou vytváří rytmické, hluboce meditativní kompozice, které občas mohou připomenout experimentální elektronickou hudbu. V roce 2021 vydala debutovou kazetu Üs kut. „Hodinová nahrávka, ač z povahy nástroje primitivistická, postupně projde mnoha světy (rytmy a oscilacemi) a nejsilněji působí v momentech intenzity paralelních nebo spodních rezonancí a zapojení hlasu. Deska působí výjimečně i v produkci pražského labelu Řehole (vydávajícího projekty Timmi nebo NBDY), kde propojuje přilehlá území noisu, zvukové magie a tradičního folklóru“ (Ondřej Parus, A2).

https://rehole.bandcamp.com/album/s-kut http://www.chomus.cz

AMBERG/SCHMID

Saxofonista a klarinetista Elio Amberg se pohybuje mezi Lucernem a Berlínem. Ve své tvorbě se zaměřuje na rozšířené techniky hry na dechové nástroje, prozkoumává rytmické konstrukty a ohledává hranici vedoucí mezi akustickou a elektronickou hudbou. Je součástí uskupení Club Dänemark, které v Lucernu pořádá experimentální a transdisciplinární akce. Silvan Schmid je trumpetista žijící střídavě ve Švýcarsku a Nizozemí. Vystupuje a nahrává s mnoha hudebníky a formacemi na improvizační a experimentální scéně. Je členem kolektivu Gamut, který v Curychu provozuje stejnojmenné vydavatelství (Edition Gamut) a organizuje koncerty. Ve společném duu Amberg se Schmidem experimentují s rytmickými strukturami a amplifikací.

https://elioamberg.bandcamp.com/releases https://www.elio-amberg.com/ http://silvanschmid.ch/

Vstupné150,-/180,- s aktuální Ádvojkou

Balázs Pándi & Petr Vrba

Spolupráce dvou hudebníků, kteří mají společného leccos, ale především to, že hrají rádi a hrají hodně. A jak maďarský bubeník, tak český hráč na dechové nástroje a elektroniku upřednostňují kolaborace před sólovým hraním a oba se často zaplétají se slavnými jmény experimentální scény (jmenovat nebudeme, protože všecka sláva – polní tráva). Když byl Balázs Pándi před téměř deseti lety na poslední chvíli zařazen do programu festivalu KontrA2punkt, Tom Smith, k jehož setu byl přizván, o něm prohlásil: „Balázs potřebuje bicí, ale kdyby nebyly k dispozici, je vlastně schopen zahrát na cokoli. Stačí mu třeba pár kovových lžic…“ Těžko lépe vystihnout Pándiho hyperaktivní existenci v hudebním světě. Petr Vrba sice možná nezahraje na cokoli, ale stejně jako Balázs Pándi je schopen hrát takřka s kýmkoli. Znásobí se jejich přednosti, nebo se navzájem požerou? Vzhledem k apetitu i zručnosti obou hudebníků lze nějakou formu hostiny očekávat na každý pád.

https://www.youtube.com/watch?v=P2HIGxs3oHc

https://en.wikipedia.org/wiki/Balázs_Pándi

https://vrrrba.cz/                                       

Chlamydoe

Pod roztomilý název Chlamydoe se uchýlila příležitostná spolupráce Jano Doe s Janem Klammem. Duo vzniklo v roce 2019 v prostředí pražského kulturního centra Punctum a jeho zrod podle všeho inspirovaly společné vnější znaky obou příslušníků pražské experimentální scény – ať už šlo o jejich vysoké a hubené postavy, podobné účesy či zálibu v tílkách. Setkání modulární syntézy s páskovými manipulacemi a primitivistickou kytarovou improvizací ukázalo, jaké to je, když se nepředvídatelnost a chaos rozhodnou společně utkat koberec: nejde o to, jak vypadá ani jestli je příjemný na dotyk, ale kde všude se dá roztáhnout, zda se na něj chytají chlupy a co všechno do něho nakonec lze zabalit.

https://vimeo.com/313011025

Vstupné 120 / 150 (s aktuálním číslem čtrnáctideníku A2)

A2+ je hudební série kulturního čtrnáctideníku A2, probíhající od roku 2012. Zaměřuje se na okrajové či pomezní oblasti současné hudby, zejména na experimentální přístupy, volnou improvizaci, nejrůznější hybridní projevy i subverzivní vpády na území popu.

http://advojka.cz/A2plus

Akce probíhá s podporou Ministerstva kultury ČR a Magistrátu hl. m. Prahy.

Trio Toc pocházející ze severofrancouzského Lille produkuje od roku 2008 hutnou, energickou a místy až transovou improvizovanou hudbu založenou na svobodném, nebo dokonce svévolném nakládání s prostředky nejrůznějších žánrů, ať u jde o krautrock, jazzcore, psychedelii, experimentální pop nebo postrock. Přestože eklekticismus často vede k bezradnosti – a tím spíš, je-li podložen nástrojovou virtuozitou –, skupině ve složení Jérémie Ternoy (Fender Rhodes piano), Ivann Cruz (elektrická kytara) a Peter Orins (bicí) se daří nevystavovat na odiv své hudební vzdělání a udržovat svou produkci v neustálém sváru mezi hudební sofistikovaností a ničím nespoutanou a ve své podstatě primitivní radostí ze hry a zvuku.

https://tocmuzzix.bandcamp.com

Skupina B4 funguje od roku 1998 v proměnlivém obsazení, jehož jádro vždy tvořili klávesista David Freudl, kytarista Tomáš Procházka a bubeník Leoš Kropáček. Od začátku se zabývá improvizovanou hudbou postavenou na psychedelii a fragmentech noise, jazzu a rocku se zvláštním zřetelem na specifický zvuk bývalého východního bloku. B4 je patrně první česká hudební skupina po revoluci provozující aktivně krautrock. Studiové nahrávky i živá vystoupení skupiny jsou značně rozmanitá, název B4 tak vlastně zastřešuje několik odlišných projektů. Jeden z nich je zaměřen na elektronické verze písní Plastic People of the Universe, další průběžně vznikají a zanikají. Svůj tradiční sound vycházející z analogových klávesových nástrojů, páskových ech a dalších historických efektů nyní skupina obohacuje zvukem nástrojů současných, reálných i virtuálních. Po letech zaměřených na instrumentální hudbu vydali v roce 2019 česky zpívané písničkové album Plastová okna a v současné době připravují desku, která ještě více experimentuje s populárními žánry.

http://b4.3px.cz

A protože Toc a B4 spolu sdílí inklinaci k improvizovanému popu, bylo nevyhnutelné, aby mezi ně vstoupil cizorodý prvek: o rovnováhu světa se postará v Praze usazený francouzský hudebník Romano Krzych se svým sólovým projektem O Reche Modo. Ač začínal jako jazzový saxofonista ovlivněný Johnem Coltranem, v současné době ho lze označit za ryzího zvukového extremistu. Kromě saxofonu využívá elektronické ruchy, mixpultové vazby, zkreslený vokál či diktafonové nahrávky a všechno, co dělá, dokáže zařídit tak, aby každá investice byla předem zabitá a každý deficit maximálně zúročen. Hlavní tvůrčí tajemství Romana Krzycha spočívá v tom, že nikdy nepustí, co se mu už dávno rozpadlo pod rukama. Příležitostně organizuje koncerty a provozuje Rádio Nuda, v němž kombinuje reprodukovanou hudbu s živou zvukovou improvizací.

https://soundcloud.com/user-416271105

A2+ je hudební série kulturního čtrnáctideníku A2, probíhající od roku 2012. Zaměřuje se na okrajové či pomezní oblasti současné hudby, zejména na experimentální přístupy, volnou improvizaci, nejrůznější hybridní projevy i subverzivní vpády na území popu.

http://advojka.cz/A2plus

https://www.facebook.com/UnderdogsPRG/

vstup: 150 / 180 s aktuálním číslem A2

Akce probíhá s podporou Ministerstva kultury ČR a Magistrátu hl. m. Prahy.

„Mám rád hudbu, která je nečekaná. Takovou, která umí překvapit, může i atakovat a vůbec jít za hranu,“ říká důležitá postava ostravské experimentální scény, organizátor festivalu Hlukovae mystéria a kurátor koncertního programu galerie Fiducia Martin Režný o tom, co je základem jeho dramaturgie – a stejnými slovy by šlo popsat i jeho vlastní tvorbu. Tentokrát se nechá inspirovat radiofonickými hrami Bohumily Grögerové a akustickou poezií.​

https://mrtinrenskkikangas.bandcamp.com/

Zvukové hračky Petra Válka jsou vyústěním autorovy sběratelské a kutilské vášně – odpadky nalezené při toulkách jsou kombinovány s materiály, které čekají na využití v zahradní kůlně. Koncerty překvapí sofistikovaným a zároveň masivním zvukem a zejména pak Válkovou absolutní kontrolou nad kolekcí podivných nástrojů, připomínající rozpohybované a ozvučené smetiště.

vstup 90 CZK

https://www.youtube.com/channel/UCSHUTLKvHJq6PYf1OnEQWCQ

https://www.facebook.com/jiri.h.herman/videos/186489990258511

A2+ je hudební série kulturního čtrnáctideníku A2, probíhající od roku 2012. Zaměřuje se na okrajové či pomezní oblasti současné hudby, zejména na experimentální přístupy, volnou improvizaci, nejrůznější hybridní projevy i subverzivní vpády na území popu.

Výstavu Setiny i doprovodné programy pořádají Památník národního písemnictví a kulturní čtrnáctideník A2.Výstava se koná pod záštitou ministra kultury ČR Lubomíra Zaorálka a radní pro kulturu hlavního města Prahy Hany Třeštíkové. Za podpory Ministerstva kultury ČR a hlavního města Prahy.