„Projekt 100 vznikal v roce 1995 v situaci, která se zásadně lišila od té dnešní – v distribuci neexistovala alternativa artových a klasických filmů a koncept Projektu 100 přinášel zásadní filmy...

Téma apokalypsy je v kinematografii stále živé. Intimní, soukromý rozměr mu dodávají japonští filmaři Kijoši Kurosawa a Šindži Aojama, v jejichž snímcích cesta ke konci vede přes osamělost …

Na konci loňského roku se v českých kinech objevil čtvrtý díl špionážní série Mission Imposible. Znalce celého cyklu nepřekvapí, že je zásadně odlišný od všech předchozích …

Americký komik Larry David se sice usadil ve stereotypech sitcomu, ale jeho pojetí sériové televizní zábavy rozhodně není příliš přátelské. Seriály Seinfeld a Larry, kroť se nakládají s konstantami …

Tematické spojení neuróz a Vánoc v tomto čísle navádí poměrně jednoznačně k té oblasti kinematografie, v níž se obojí potkává v nejextrémnější formě, tedy k vánočním …

Ve své reakci Michal Procházka upozorňuje na další rozměr festivalů. Nejde totiž jen o soubor koncentrovaných filmových projekcí, ale o události umožňující širokou uměleckou a společenskou reflexi.

Filmové festivaly nepochybně tvoří neopominutelnou oblast současné kinematografie. Jaký přesně je či má být jejich přínos? Je jejich pozice a pověst skutečně tak samozřejmá a neproblematická?

Podle Jiřího Flígla nemá české festivalové prostředí problém ani tak s počtem jednotlivých přehlídek, jako s nedostatečně zacílenou dramaturgií. Smysl festivalů vidí v tom, že uvádějí tituly, které by v široké distribuci divácky neobstály.

Dramaturg David Čeněk se věnuje zejména otázce domácích festivalů, jejichž bujení má negativní dopad jak na financování, tak na dramaturgii domácích filmových přehlídek obecně.

Jedním z pozoruhodných úkazů programu letošního ročníku jihlavského festivalu byl zvýšený počet českých dokumentů vztahujících se k domácí politice. Tvůrci věnovali pozornost …