Jsou to přesně dva roky od začátku války, když si sedám k počítači, abych napsala další sloupek, a vůbec nevím o čem. Zatímco přemýšlím, nakolik já, jehož jménem tu mluvím, jsem skutečně já, člověk z masa a kostí s tím a tím trvalým bydlištěm, s tím a tím rodným číslem, manžel se mě zeptá, …

Obětiny amerického spisovatele Roberta Marasca jsou jedním z nejpopulárnějších hororů sedmdesátých let. Rodina, která se ocitne na letním pobytu ve strašidelném luxusním sídle, je ztělesněním úzkostí doby, v níž podobně jako dnes naháněla hrůzu hypoteční krize, drahé nemovitosti a nesmyslně …

Určitě se vám to někdy taky stalo. Že jste se – sami ani nevíte proč – v myšlenkách znovu a znovu vraceli k nějakému textu, který vás při čtení samotném zas tolik neuchvacoval. Abychom si rozuměli: nejde o to, že by vás kniha přímo nudila, či vás dokonce něčím odpuzovala nebo provokovala, …

Mastný muž je soubor jedenácti stejnojmenných povídek od jedenácti slovenských autorek a autorů. Jejich jména známe, ale neví se, kdo napsal který text. Co tato neobvykle koncipovaná kniha, uvedená předmluvou ve formě manifestu, vypovídá o současné slovenské literatuře?

Postavy mnoha izraelských románů z posledních desetiletí přiznávají své sklony k otupělosti vůči neustálému násilí. Unavují je „nekonečné řeči o tom všivém konfliktu, který beztak nikdy neskončí“. A je zcela jedno, zda jde o Izraelce, nebo Palestince.

„Má vlast není kufr a já nejsem cestující,“ prohlásil slavný palestinský básník Mahmúd Darwíš. I on ale prožil většinu života v exilu. Ztráta domova se po roce 1948 stala ústředním tématem palestinské literatury, ať už vznikala na území státu Izrael, nebo v diaspoře.

Ve dvou nových knihách loňského držitele Státní ceny za literaturu Jiřího Kratochvila sice spatřujeme postupy i motivy, na nichž vystavěl své postmoderní dílo, avšak jak v Klošárovi, tak i v Kapesním románu pro kapsáře nacházíme spíše jen odlesky jeho dávného literárního umu.

Hned první věta povídky Cesta na Slovensko (1919) básníka Josefa Friče vytváří dějotvorné napětí typické pro příběhy, v nichž chudoba skýtá naději a naděje předpokládá chudobu: „Josef Černý ani nevěděl, jak se mu dostalo do ruky dvě stě korun.“ Věta upomíná na obdobné věty z obdobných …

Román Empusion Olgy Tokarczuk dostal název podle příšery z řecké mytologie. Odehrává se v pomezním časoprostoru, který záměrně odkazuje na dobře známé toposy středoevropského románu. Polská nobelistka neúčtuje ani tak se středoevropskou literaturou, jako spíš s tradicí misogynního psaní.

Štěpánka Jislová se ve svém nejrozsáhlejším a nejintimnějším autorském komiksu Srdcovka vyrovnává s tím, jak její život a vztahy ovlivnilo sexuální násilí. Díky promyšlené vypravěčské struktuře, suverénní, vhodně zvolené kresbě a velké míře sebereflexe vzniklo dílo, jež je v tuzemském kontextu …