Prózy Aurelie, Pandora a Dcery ohně francouzského romantika Gérarda de Nervala nedávno vyšly v novém českém překladu. Čím nás ale Nerval se svou pověstí literárního šílence dodnes uchvacuje? Nejsou to jen grandiózní snové obrazy, ale i chvějivé prolínání postav, časových rovin a míst.

Jiří Wolker psal v době, kdy se komunistická revoluce zdála být na dosah. O čtvrtstoletí později se stal oficiálním básníkem komunistické diktatury: byl považován za průkopníka socialistického realismu a hrál klíčovou roli v nově tvořeném kánonu socialistické literatury. Přitom jeho a naše …

Odpor proti Jiřímu Wolkerovi coby „čítankovému“ básníkovi se objevil záhy po jeho smrti a projevuje se i dnes. Nesvědčí ale nakonec o tom, že jeho básnické dílo, stojící mezi lidově křesťanským a komunistickým mýtem, dokáže i po sto letech zprostředkovat všeobecně srozumitelnou …

Možná jediné, co dnes z Wolkerova díla skutečně žije, jsou čtyřstránkové Poznámky z ne­moci, datované 25. října 1923, deset týdnů před autorovou smrtí. Nejedná se však o text bez souvislosti s předchozí tvorbou. Ke střízlivosti, kterou zde osvědčuje, se Jiří Wolker složitě propracovával.

Wolker …

Wolkerovo dílo v české literatuře rezonovalo velmi intenzivně. Jednalo se přitom o ohlasy sahající od apologetického nadšení až po razantní odsudky. U příležitosti stého výročí básníkova úmrtí jsme zjistili postoje současných literárních historiků a historiček, kritiků a kritiček i jiných osobností …

Jiří Wolker se bezprostředně po své předčasné smrti stal předmětem „kultu“, ale také boje o pojetí třídního, revolučního umění. Později se básně, při jejichž recitaci prý publikum plakalo dojetím, staly zásadní součástí kánonu socialistické literatury. Co nám proletářská poezie …

Alkohol v mnoha kulturách funguje jako katalyzátor nejrůznějších typů vyprávění. Víno smývá sociální bariéry, pálenka zesiluje hlas vypravěčů až k řevu, sladkost likérů vybízí k zámlkám, jež proměňují historky v melancholické fragmenty. S kterými narativními postupy či žánry je v české literatuře …

V románovém debutu Evropanka se kyjevský rodák Alexej Sevruk snaží prostřednictvím vyprávění své babičky vyrovnat se svou národní identitou. Široce pojatý rodinný příběh, konfrontovaný s velkými dějinami, vybočuje ze schematických zkratek a nutí přemýšlet nad smyslem evropanství.

„Celá poezie se k nim upíná; byli vždy dva, buď dva chlapi, nebo chlap se ženskou; pestře, ale i chudě oděni; někdy vyloženě otrhanci; obvykle heligonka, housle, zřídka kytara, někdy trubka; to pak bylo obzvlášť poetické, rozuměj tklivé. Přes zábradlí pavlačí se začala vyklánět ňadratá …

V soutěžní přehlídce AudioReport se vedle klasické rozhlasové tvorby čím dál výrazněji prosazují podcasty, což rozšiřuje pole přístupů i témat. Mezi ta letošní patřily osudy Čechoslováků v Koreji, křesťanská LGBT+ komunita, pohřeb Klementa Gottwalda nebo teplická punková scéna.