Rozhoupal jsem se letos – po několika letech – k cestě do tabookového Tábora. Cesta po kopcích Vysočiny, krátká návštěva věčně polomrtvého Humpolce, otevírání průzorů na Českou Sibiř a nakonec rychlé klesání do jižních Čech. Cosi zvláštního na té cestě je, necelé dvě hodiny v pohybu …

Vracet se po čtvrtstoletí ke Kahudovu Baziliškovi je jako nahlížet do živého, rozvášněného muzea. Počátek devadesátých let, a na scéně se objevuje text, jehož funkce je mimo jiné i velmi časová: brutalista Slezák, někdejší dozorce z Jáchymova, jeho zvířátko a doktorka Eva se navzájem předhánějí, …

„Za mnou tu stojí celá armáda – Armáda spásy, vegetariáni, mazdaznani, sodovkáři, diabetici, všichni, co mají gicht, kapavku a cukrovku (…) My chceme štěstí lidu!“ Tak volá Litter, majitel pivovaru, který si s čínským vůdcem podsvětí Wu­-Fangem domluvil podvod s …

Je to zvláštní paradox: když se v roce 1967 psalo o smrti Ilji Erenburga, vytyčila se linie, na jejíž jedné straně údajně stojí Erenburg „zastalinský“, ten, jejž Goebbels nazýval „nejzaangažovanějším protiněmeckým válečným žhářem“, a proti němu pak Erenburg „protistalinský“, …