Nevím, možná je to projev jakéhosi osobního zaujetí pro relativizaci, nicméně když tak sleduju zdejší společensko­-politický provoz, prezentovaný v médiích, jsem čím dál méně schopen přistoupit na takový modus myšlení, jemuž je vše předem nanejvýš jasné a jednoznačné. Vystupuje­-li …

Rusko­-tatarská autorka Guzel Jachina před časem zaujala debutem Zulejka otevírá oči, který uspěl jak u kritiků, tak v žebříčcích prodejnosti. Její druhý román Děti Volhy se odehrává ve zmizelém světě volžských Němců – v odlehlém místě „na rubu velkých dějin“.

Stává se mi to poměrně často – poněkud trapné situace, kdy se v antikvariátu do polic s knihami zavrtá zvláštní, tak jaksi automaticky nabručený muž, většinou stařeckého věku. Bere do ruky jeden svazek za druhým, listuje a s gustem prozrazujícím šílence formuluje tiché, jasně nesouhlasné …

Raná a vrcholná díla národního umělce a komunistického anarchisty Stanislava Kostky Neumanna se zdají být v naprostém ideovém protikladu. Bedlivější pohled ovšem odhalí, že dvojakost přístupu ke světu – jako prostředí přírody a prostoru lidské civilizace – spojuje jediný evoluční …