Vzdělávací dráhy i výsledky českých dětí jsou velmi silně ovlivněny tím, z jakého prostředí pocházejí. Současný stav školství v oblasti povinné docházky místo toho, aby stávající nerovnosti oslaboval, nahrává jejich reprodukci a posilování.
Při hledání zdrojů inovací ve vzdělávání se často zapomíná na školské rady, které mohou být klíčovým aktérem změn. Působí totiž jako most mezi rodiči žáků, školou a jejím zřizovatelem. Podílejí se také na podobě základních dokumentů, jež určují práci školy, její koncepci, vzdělávací program, …
Učitelé ze Školy da Vinci, kde se setkávají nejen školáci, ale také děti ze školky a gymnazisté, se snaží učit partnersky, tvořivě a s důrazem na rozvoj dovedností. To předpokládá větší zapojení dětí do výuky, sdílení dobré praxe mezi učiteli a především neustálé promýšlení …
Po ekonomické krizi roku 2008 vyšla řada důležitých knih zabývajících se nerovnostmi, mimo jiné Kapitál v 21. století ekonoma Thomase Pikettyho. Rozsáhlá studie Velký nivelizátor od rakouského historika Waltera Scheidela se zaměřuje na historickou rovinu vývoje nerovnosti.
V Maďarsku v posledních letech sledujeme snahu umenšit nezávislost univerzit. Jejich aktuální transformace spočívá v ustavení nadřazeného, vládou určeného kuratoria. Podle profesora a bývalého děkana Filosofické fakulty Segedínské univerzity to může znamenat konec svobodného bádání a výzkumu.
Během posledního roku došlo v Maďarsku k výrazné proměně statusu jednotlivých vysokých škol. Je to věc, která širokou veřejnost přirozeně zaměstnává daleko méně než boj proti epidemii. Přesto se „přechod univerzit na nový model“ neobešel bez veřejných protestů, stávek a projevů odporu.
Krize bydlení nepolevuje ani po roce pandemie. V této době ministerstvo pro místní rozvoj i hlavní město Praha dokončují své vlastní koncepce bytové politiky. Dostupnější bydlení ale ani jeden ze strategických dokumentů neslibuje.
Kniha Kristin Ross přináší nový, tradičními interpretacemi nesvázaný pohled na události Pařížské komuny. Propůjčuje také hlas samotným komunardům i jejich následovníkům. Autorka nehledá poučení z nezdaru revoluční události, ale inspiraci pro současnost, v níž nejde o nic menšího než o přežití.
Přísedící bez právního vzdělání mají u nás dodnes možnost ovlivňovat rozhodnutí soudů. Tento prvek lidové spravedlnosti přetrval listopad 1989. Jen málokdo ale ví, že se soudci z lidu poprvé objevili hned po konci druhé světové války. Nová kniha o pražském mimořádném lidovém soudu odkrývá řadu …
Způsob, jakým se historička Mary Heimannová vyrovnala s interpretací moderních československých dějin, vyvolal u nás i v zahraničí řadu polemik. Autorka se nebojí otevírat palčivá a často i vytěsněná témata české a slovenské historie, není ovšem příliš přesvědčivá v odborné argumentaci ani …
