Celoživotně angažovaný intelektuál a historik Tony Judt se v obsáhlé knize Poválečná Evropa snažil uchopit éru po roce 1945. Jeho přiznaně subjektivní hodnocení dějin, které sám prožil, sice leckdy nepostrádá kritičnost, nicméně v jednostranném hodnocení poválečného vývoje komunistických diktatur …

Znovunalézání logiky i rozporů kapitálu v proměněných dějinných podmínkách je zřejmě nejdůležitějším příspěvkem Moisheho Postoneho v rámci současných interpretací Marxova myšlení. Nejde přitom jenom o rozchod s tradiční třídní analýzou, ale především o nutnost nově nahlédnout pojmy hodnoty a práce.

Vyhlížení nové budoucnosti předpokládá takové pochopení přítomnosti, které umožní nalézt emancipační potenciál, jenž se nachází tady a teď. Jakýkoli odpor vůči stávajícímu řádu předpokládá především odpovídající uchopení jeho současných podmínek.

Uvažování o společenských alternativách ke stávajícímu systému, tedy o možné nekapitalistické budoucnosti, vždy předpokládá konfrontaci s vyhlášením konce dějin, kterou lze analyzovat na vztahu Moisheho Postoneho k dekonstruktivnímu myšlení Jacquese Derridy.

Osobní vzpomínka zachycuje Moisheho Postoneho především v roli trpělivého, důsledného a také velmi oblíbeného učitele, jehož přístup k výuce zdaleka neodpovídal dnešním turbulentním a povrchním požadavkům korporátně nastaveného školství.

V posledních týdnech v polském Sejmu probíhala dlouhodobá blokáda, jejímž prostřednictvím postižení upozorňovali zákonodárce na neúnosnou sociální i ekonomickou situaci, v níž musí žít. Ojedinělý protest byl přerušen po čtyřiceti dnech kvůli fyzickému vyčerpání zúčastněných. O jeho průběhu …

Polský konzervativní filosof a politik Ryszard Legutko se v knize Triumf průměrného člověka za pomoci řady generalizací pouští do současných podob liberalismu, proti nimž staví integrální katolicismus. Pád současného člověka spatřuje hlavně v úpadku náboženského života.

Sborník Cesty do utopie přibližuje prostřednictvím různých dobových děl, jak českoslovenští intelektuálové mezi první a druhou světovou válkou při cestách do SSSR vnímali bolševismus. Rozdílnost výpovědí i žánrů napomáhá kritickému odstupu, jenž v tuzemské debatě o zapojení inteligence do komunistického …

Jaký je vzájemný poměr mezi kritickou teorií a feminismem? A jak tento vztah vypadal v Československu a později v České republice? Nejen na základě přímého svědectví českých feministických myslitelek se to snaží formulovat následující text.

V sedmdesátých letech se v Československu desítky vědeckých pracovníků zapojily do oficiální kritiky frankfurtské školy. Plnili zadání ze Sovětského svazu a zároveň tím ideologicky stabilizovali normalizaci. Jak se vyvíjel vztah českých revizionistických marxistů ke kritické teorii?