Jan Klamm a Patrik Pelikán improvizují se zvukovými fragmenty nehudebního původu (zejména prostřednictvím magnetofonových kazet) i s hudebními nástroji či pseudonástroji. Jejich performance lze chápat jako oslavu materiality zvuku i jako kritiku hudebních idiomů.

https://www.artbrutpraha.cz

Předchozí výstavy proběhly v roce 2014 na Novoměstské radnici, 2016 v prostorách bývalého Domu uměleckého průmyslu, 2018 v Kampusu Hybernská.

Co pro nás znamená spolupracovat s Ateliérem radostné tvorby?

Někde v hloubi v tom najdeme i romantiku sahající zpět k modernistické představě umělce totálně osvobozeného od konvencí, který navzdory zkostnatělé společnosti jde nekompromisně a riskantně za svým jedinečným výrazem.

V té představě pak AVU, jako zařízení zřizované ministerstvem a všeobecně uznané jako umělecká vzdělávací instituce, spadá naopak pod klišé oficiálně jištěného prostředí, které produkuje současnou formu akademismu. Čas od času tudíž uvítá dávku čerstvé krve odjinud. 

Naši studenti by se v takové interpretaci blahosklonně skláněli k umělcům z Ateliéru radostné tvorby, předstírali by, že si všichni bezvadně rozumíme, a tuto pseudo-idylu bychom pak společně veřejně prezentovali pod sloganem, že umění je jen jedno. 

Jenže je to mnohem složitější – anebo možná jednodušší. Umění (naštěstí) není až tak normativní oblastí, aby bylo „jen jedno“. 

(Série našich předchozích společných výstav nesla název „Umění je jen jedno!“ Kupodivu ta věta říká to samé, jako když řekneme, že umění není jen jedno! Zdá se, že do umění se takový protiklad/protimluv krásně vejde…).

Studenti studující umění mají před sebou monumentální problém, jímž není nic menšího, než nalezení způsobu práce, který by jim samotným, a případně i dalším lidem okolo, dával životní smysl. Musí se sami během studia nějak podstatně proměnit, aby to mohlo nastat.

A na druhé straně, umělci z Ateliéru radostné tvorby tvoří svá svébytná díla ve svém prostředí způsobem značně nezávislým na  příkazu doby, vyplývajícím bezprostředně spíše z jejich osobního ustrojení a integrity. To je možné i díky jedinečnému pedagogickému know-how jejich tutorů. Ti s nimi většinou pracují už více roků, skvěle vidí do ustálených způsobů práce, přičemž se nesnaží autory změnit, nýbrž být s nimi, s každou uměleckou osobností specificky, jejím vlastním způsobem. 

Rozdíly v tom různém „dělání umění“ a v „práci na sobě“ jsou zásadní, ale právě ony nesou silný potenciál inspirovat obě strany. A přes všechnu jinakost nakonec snad i oprávnění prohlásit, že „Umění je jen jedno“.

Vladimír Kokolia

www.artbrutpraha.cz

https://www.altanart.cz/atelierradostnetvorby/umelci/

https://avu.cz/oddeleni/grafika-2

V průběhu festivalu se několik desítek umělců světového významu společně s diváky pokusí nalézt odpovědi na kryptický odkaz faustovské legendy v kulisách současného světa. Nejprominentnější součástí faustovského mýtu je metamorfóza, čili změna fyzického, psychického a duševního stavu jedince a společnosti. Právě metamorfóza protkává všechny hudební a vizuální performance, výstavy, projekce a workshopy. Na toto téma navazuje i série otázek, které mýtus podrobují zevrubné i hlubinné analýze.

Filmy, videa, pohyblivé obrazy

Na programu bude zpověď lidského druhu Everything But the World amerického kolektivu DIS, poslední opus kultovního Jana Švankmajera Kunstkamera, premiéra Orwellem nasáklého dramatu Anděl na dně Televize Estráda, předpremiéra filmu Víta Pancíře NIC VÍC, zvířecí soudní proces Penumbra Hannah Black a Juliany Huxtable nebo nomádská pohádka Johna Akomfraha Last Angel of History.

Dlouhodobá spolupracovnice PAFu, francouzská kurátorka Anne Duffau (A—Z), pro festival připravila čtyři pásma s faustovskou linkou vztahující se k tématům mytologie nebo zaprodání se. Na plátně se tak setkají práce současných mágů s tvorbou těch, kteří položili základy současného umění pohyblivého obrazu. V pásmech se tak prolne tvorba kultovní performerky Laurie Anderson s matkou filmové avantgardy Mayou Deren, s dílem britského guru vizuálního umění Marka Leckeyho nebo současnými animacemi Wonga Pinga a mnoha dalšími. 

Filmové performance, audiovizuální laboratoře a site specific projekty

Významnou část programu tvoří festivalem nově produkovaná audiovizuální díla tuzemských i zahraničních umělců. Rebecca Salvadori je umělkyně a filmařka, která se zaměřuje na práci s videem. Již více než 10 let tvoří série portrétů hudebníků a umělců, v nichž zkoumá konkrétní ekologii vztahů, jež se prolíná londýnskou undergroundovou hudební kulturou. Na PAF Olomouc 2022 představí nový site specific projekt Messengers. Italská strůjkyně má v plánu postavit na Konviktu dočasné kulisy, mizanscénu a natočit sérii performancí a individuálních rozhovorů s hudebníky Kenichi Iwasou a Maxwellem Sterlingem, světelným umělcem Charlie Hopem, spisovatelkou, editorkou a kurátorkou Elaine Tam a fotografem Henericem Rossim.

Libanonská umělkyně Rana Hamadeh představí performanci Can You Make a Pet of Him Like a Bird or Put Him on a Leash for Your Girls? inspirovanou sporným islámským svátkem Ašúrá. Další zahraniční tvorbu uvede dvojice sourozenců Chuquimamani-Condori & Joshua Chuquimia Crampton, která díky krevní vazbě na prastarý jihoamerický lid Aymara tvoří silná díla opředená mystikou. Oba tyto projekty spolu s projekcí Measuring the Level of Resistance Tary Najd Ahmadi pojí vykořeněnost jednotlivců a kultur napříč světem.

Do Olomouce se vrátí i belgický hudebník a performer Billy Bultheel, který během online ročníku PAF Home vytvořil unikátní intermediální počin The Minutes of Olomouc –⁠ letos spolu s Alexandrem Iezzim a dalšími umělci představí vizuálně sonickou hudební performanci 33 plugged 002. 

Tvůrčí dvojice Ojoboca z berlínského kolektivu LaborBerlin Anja Dornieden a Juan David González divákům pomocí rafinovaných projekcí, rotujícího plátna a externího chvění nabídne hmyzí kinematograf External Shudders.

Z českých projektů se divákům představí například projekce z tištěného 60mm filmu Patterns Jana Kulky nebo dvě filmové performance Martina Ježka –⁠ Náš očistec a společně s Jaroslavem Tarnovským i intepretace díla E. F. Buriana Chceme umírat.

Herní program a herní kancelář 

Renesanci herního průmyslu, kterou nedávno nastartovala mladá generace, zaznamenal i festival a herní blok se v programovém schématu stává více a více prominentním. Herní program letošního ročníku nabídne komplexní průřez současnou i minulou tvorbou na poli deskových a digitálních her. Během celého festivalu budou mít návštěvníci možnost zahrát si prostorovou hru Kompas Faust. Vhled do československé herní historie nabídne ve své přednášce Miroslav Žák, zakladatel unikátního videoherního archivu Visiongame. Prezentace a komentované hraní představí digitální hru The Gray Man Richarda Harašíma, půjde o tzv. programový experiment, během kterého se účastníci pokusí v mezích tří hodin zmíněnou příběhovou hru dokončit.

Olomouc jako prostor pro umění

Dlouhodobým cílem festivalu je přinášet současné umění do neobvyklých prostor veřejného života, a tím oživovat místa, která mohou mnoha lidem jinak zůstat skryta. Letos proběhne metamorfóza prostor pomocí klasického cyklu AniPromítaček –⁠ pásmo každé improvizované venue je vždy spjato s prostorem, ve kterém projekce probíhá –⁠ návštěvníci tak mohou zcela zdarma navštívit projekce v kočičí kavárně, Bistré krávě, klubu Vertigo, v pokoji hotelu Alfréd a Hermína, kavárně Miss Sophie’s, zmrzlinárně Tomivo Gelato nebo Kosmetickém salonu Ivy a zhlédnout zde filmy od současných mezinárodně ceněných tvůrkyň jako Joanna Kozuch, Diana Cam Van Nguyen, Adéla Babanová či Chintis Lundgren.

Volně přístupné budou také výstavy ve čtyřech olomouckých galeriích –⁠ Vitríně Denisce, Galerii Véčko, Galerii PAF a Galerii XY. V poslední zmíněné naleznou návštěvníci kurátorskou výstavu se všemi letošními soutěžními snímky jediné české soutěže zaměřené na pohyblivý obraz –⁠ Jiné vize CZ. Kurátorem Jiných vizí je letos Šimon Kadlčák a podle ohlasů z pražské události, při které byla představena desítka soutěžních snímků, je na co se těšit.

Program pro malé i menší

Kromě AniPromítaček, které potěší dospělé ale hlavně děti, si pro ty nejmladší festival přichystal i sérii bezplatných projekcí audiopohádek podcastu Kolíbka, které ve filmovém sále na Konviktu zpříjemní brzké ráno všem rodičům i dětem. Vedle pasivní konzumace programu se děti budou moci aktivně zapojit do několika workshopů. Dvojice designérek Lucie Polášková a Natálie Sodomková si pro ty nejmladší připravily hned dva workshopy –⁠ v dílně Kvarteto si děti vytvoří svoji vlastní karetní hru, při druhé dílně Pop-up si na své přijdou knihomolové se slabostí pro hezké interaktivní knihy. O tom, že dětem kreativita nechybí, ale někdy jsou prostě jenom lenivé, přesvědčí návštěvníky workshopu Vyprávění je hračka Roman Štětina, sdružení Free Cinema je zase naučí jak napodobit Charlieho Chaplina. Brzký příchod Mikuláše dětem připomene trojice čertovských pásem Čerchmanti podšití, Rohaté pohádky a O Čertovi, kde figurují snímky od klasiků jako Jiří Trnka, Josef Kluge nebo Pavel Koutský. Děti do dvanácti let mají vstup na festival zdarma.

Festival cílí na všechny věkové kategorie, středoškolským studentům tak ve spolupráci s Olomouckým krajem nabídne sérii komentovaných prohlídek výstav, prezentaci o současném vývoji počítačových a deskových her nebo hudební workshop. 

V současnosti je možné zakoupit v předprodeji akreditace na celý festival za 1300 Kč, nebo na jednotlivé dny. 

Srdečně Vás zveme na další doprovodný program k výstavě Otevřená cesta / Phundrado
Drom
Ve čtvrtek 24. 11. proběhne od 17 h. komentovaná prohlídka výstavy Otevřená cesta / Phundrado Drom. Výstavou provede zájemce její kurátorka výtvarnice Emílie Rigová, držitelka prestižní slovenské ceny Oskara Čepana. V r. 2021 získala také Cenu Muzea romské kultury za reflexi romské identity a komplexní kritiku stereotypizace Romů prostřednictvím špičkové a široce oceňované umělecké tvorby, stejně jako za dlouhodobou spolupráci a účast na projektech Muzea romské kultury.
 
V 18 h. bude následovat diskuze Emílie Rigové s dramaturgyní doprovodných programů Centra Romů a Sintů Alicou Sigmund Herákovou a publicistou a muzikantem Vojtou Lavičkou. Výstava Otevřená cesta a tradiční kultura Romů v ní zobrazená se stává odrazovým můstkem pro konverzaci tří romských osobností o podobách romipen, vlastních kořenech a významu etno emancipačního hnutí na současnou kulturu Romů.
Vstupné na komentovanou prohlídku: 30 Kč + cena běžné vstupenky do muzea
Vstupné na přednášku: v ceně běžné vstupenky do muzea

Vstupenky: https://goout.net/cs/otevrena-cesta-v-kontextu-soucasneho-romskeho-emancipacniho-hnuti/szloilu/

Mezinárodní festival středoevropského filmu 3KinoFest zná své vítěze
Tříčlenná porota – Marlena Gabryszewska, Adam Sikora a Vladimír Just – vybírala letos z 18 filmů z Polska, Maďarska, Slovenska a České republiky. Řada z nich zažila v Praze mezinárodní premiéru! Hlavní cenu za nejlepší celovečerní hraný film – Best film award – získal snímek 107 matek režiséra Petera Kerekese. Koprodukční drama, ve kterém mladá vězeňkyně Lesja hledá domov pro svého „za mřížemi“ narozeného potomka.

Cenu za nejlepší celovečerní hraný debut – Golden debut – si letos odnáší polský režisér Bartosz Blaschke za film Sonáta. Příběh vychází ze skutečné události a ukazuje, jak významně může správná a nesprávná lékařská diagnóza ovlivnit osud člověka. Zvláštní cenu poroty získal snímek Apokawixa režiséra Xawery Żuławského. Ekologicko-apokalyptický příběh o tom, jak se po kontaktu se znečištěným Baltem lidé proměňují v eko-zombie.

Mysteriózní Pasáž ožila
Na začátku byla podle organizátorů myšlenka promítnout dobovou kritikou opomíjený film Pasáž Juraje Herze v pasáži domu U Nováků, kde v roce 1996 vznikal. Výsledkem byl doprovodný program festivalu, který proměnil celou pasáž v „lynchovsko-kafkovském“ duchu. Prof. Karel Míšek a prof. Lech Majewski připravili spolu se svými studenty výstavu plakátů a multimediální projekce se symbolickým jménem Absurd 22. „Výstavu je možné si prohlédnout až do 18. listopadu. Avšak jedním z vrcholů byla určitě digitalizovaná premiéra filmu Pasáž, kterou v sobotu večer navštívila Herzova manželka Tereza Herz
Pokorná a následně se s diváky podělila o autentické zážitky z natáčení,“ říká ředitel 3KinoFest Vavřinec Menšl.

Legendární tvůrci na skok v Praze
Jeden z nejslavnějších fotografů současnosti Ryszard Horowitz besedoval s diváky po premiéře filmu Polański, Horowitz – Hometown. Populární a kritikou oceňovaný polský herec Piotr Trojan besedoval s diváky u příležitosti promítání svého nového filmu Johnny. Tomasz Wiński rozčeřil vody kolem financování filmů při besedě s českými a polskými režiséry a producenty. Nezapomenutelný zážitek z festivalu si odnesli ti, kteří zažili jógínské cvičení na filmovou hudbu s herečkou Petrou Špindlerovou. Zcela jiný zážitek zažili diváci v Rezidenci primátora, kde byl na 24 hodin k vidění obraz královny malířské moderny Tamary Łempické, který byl téměř 100 let považován za ztracený.

9. ročník mezinárodního festivalu středoevropského filmu 3KinoFest již zná vítěze, ale zdaleka nekončí. Vítězné snímky se budou promítat v kinosále Ústřední knihovny v Praze v pondělí 14. a v úterý 15. listopadu. Celý následující týden nabízí festival program i v pasáži domu U Nováků a v 3KinoCentrále. „Těší mě, že diváci oceňují příjemnou a domácí atmosféru festivalu! A to přesto, že se toho za devět let hodně změnilo. Začínali jsme jako nenápadná přehlídka několika polských a českých filmů. Letos promítáme filmy v mezinárodní premiéře, jako hosté přijíždějí filmové celebrity a vystavujeme přední umělce
ze středoevropského regionu,“ doplňuje Vavřinec Menšl.

Část barokního paláce v Celetné ulici se na deset dní stane domovem mladého umění a designu. V pátek 11. listopadu tu začíná jedenáctý ročník přehlídky mladého umění Pokoje. Site-specific výstavy se účastní kolektivy ze třinácti vysokých škol z celé republiky a letos poprvé také studenti zahraničních uměleckých škol z Německa, Polska, Maďarska a Slovenska. Přehlídka nabízející neotřelý vhled do témat nejmladší generace umělců a umělkyň bude v Paláci Hrzánů z Harasova k vidění až do 20. listopadu. 

V Paláci Hrzánů z Harasova, který pasáží propojuje Celetnou a Kamzíkovu ulici, kdysi provozovali textilní obchod rodiče Franze Kafky a později obchodník František Stadler. Díky hudební nadaci Stadler-Trier Foundation se dnes část památkově chráněného paláce otevírá veřejnosti a hostí jedenáctý ročník zavedené přehlídky mladého umění – Pokoje 2022.  Jak název napovídá, účastníci z řad studentů a studentek uměleckých oborů kreativně přetvářejí jednotlivé pokoje a další zákoutí historického paláce. Výstavu tak tvoří více než tři desítky dočasných uměleckých instalací, které svébytným jazykem vypráví palčivá témata současné mladé generace – ať už jde o tematiku postavení LGBTQ menšiny, situaci v Íránu, klimatickou krizi, válku na Ukrajině, nebo postupující digitalizaci a nástup umělé inteligence do našich životů. Některým instalacím je ale vlastní především humor a nadsázka. A tak se mimo jiné dozvíte, jestli je možné uklouznout po banánové slupce, že země je láva nebo jestli jsou fotografové nesmrtelní. Lezecké boty na boulder berte s sebou!

Do otevřené výzvy se letos přihlásilo 60 uskupení z uměleckých škol z celé republiky, do kurátorského výběru se v závěru dostaly projekty reprezentující třináct institucí – od pražské AVU, která pod svá křídla přijala i studentky z Ukrajiny prchající před válkou, přes brněnskou FAVU až po Technickou univerzitu v Liberci. Novinkou letošního ročníku je účast studentů a studentek čtyř zahraničních vysokých škol – Maďarské univerzity výtvarného umění, Akademie výtvarných umění ve Varšavě, Akademie umění v Banské Bystrici a Bard College z Berlína. 

„Společné téma Okraje tvoří zastřešující rámec přehlídky a vystavujícím sloužilo jako odrazový můstek a prvotní inspirace, ve zpracování svých pokojů ale měli zcela volnou ruku. Výsledkem je pestrý soubor rozličných způsobů vnímání a přístupů, který nabízí cenný vhled do uvažování, předmětů zájmu i obav nejmladší generace umělců a umělkyň,” říká programová ředitelka Pokojů Kamila S. Huptychová, která profesně působí též v Museu Kampa
a v minulosti se podílela například na výstavách v Zóně pro umění 8smička v Humpolci či v pražské galerii NIKA. 

„Nadějné vizionářské experimenty s využitím umělé inteligence tu střídají projekty tematizující obavy z budoucnosti na planetě, která stojí na pokraji nevratných klimatických změn. Mnohým instalacím je ale vlastní i humor, nadsázka a vtip, někteří studenti téma okrajů dovádí do absurdní a zábavné doslovnosti,” láká na přehlídku mladá kurátorka, která udává podobu Pokojů od roku 2020. 

Do přehlídky jsou zapojené ateliéry jak čistě uměleckých, tak designových škol, rozptyl jejich zaměření se tak pohybuje od sochařství, přes průmyslový design nebo filmový střih až po nová média, textilní tvorbu či malbu. Celkem se na výstavním projektu podílí zhruba dvě stovky studentů minimálně ze šesti evropských zemí. 

Pokoje nabídnou kromě denně přístupné výstavy také pestrý doprovodný program dotýkající se vysoce aktuálních společenských témat.  Lze dekolonizovat současné umění? Jak by mělo být reflektováno, vystavováno a aktualizováno umění romské menšiny? A jak se k tomu staví sami zástupci této menšiny? Na tyto a další otázky se ve své přednášce pokusí odpovědět Tamara Moyzes, v Praze žijící izraelsko-slovenská angažovaná umělkyně, kurátorka a dokumentaristka. 

Téma okrajů, vnější i vnitřní periferie města je dlouhodobě vlastní také umělci, jenž vystupuje pod pseudonymem Epos 257. V rámci doprovodného programu se mohou zájemci zúčastnit netradiční komentované procházky skrytými zákoutími známých pražských lokalit, které si žijí vlastním životem.
Trojici doprovodných programů uzavírá přednáška kurátora a historika umění Otto M. Urbana, který se bude zabývat tvorbou významné osobnosti alternativní kultury Genesis P-Orridge, jejíž výtvarné, literární i hudební dílo odkazuje k osobnostem moderního umění jako je Williame Blake, Aleistar Crowley, William Burroughs nebo Pier Paolo Pasolini. Během přehlídky je možné navštívit také komentované prohlídky s již zmíněnou uměleckou ředitelkou, Kamilou S. Huptychovou. 

Vstupenky na Pokoje jsou k dostání na místě nebo v prodejní síti GoOut a platí i na doprovodné programy. Pokoje se konají za podpory Visegrad fund, Česko-německého fondu budoucnosti, Magistrátu hlavního města Prahy, Městské části Praha 1 a hudební nadace Stadler-Trier foundation. 

O Pokojích 
Minulé ročníky přehlídky se uskutečnily od roku 2013 například v prázdných domech v Cihelné ulici na Malé Straně nebo v prostorách Kampusu Hybernská, v roce 2020 následoval ročník poznamenaný pandemií Covidu 19, tzv. Stay Home Edition, v loňském roce Pokoje oživily historické sídlo České strany národně sociální na náměstí Republiky. V paláci Hrzánů z Harasova se přehlídka uskuteční letos poprvé. 
Letošnímu ročníku přehlídky rovněž udělilo záštitu osm tuzemských vysokých škol:  Fakulta Architektury Českého vysokého učení technického v Praze, Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni, Fakulta umění a architektury Technické univerzity v Liberci, Fakulta umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta umění Ostravské univerzity, Fakulta multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně a také UMPRUM neboli Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze. 

Mediálními partnery přehlídky jsou Radio 1, Refresher,  ArtMap, A2, A2larm, CZECHMAG, CityBee, Full Moon a Proti šedi.  

O Hrzánském paláci 
Na místě dnešního paláce Hrzánů z Harasova stával původně románský dům, posléze přestavěný do renesančního stylu. Majitelem paláce se roku 1701 stal hrabě Zikmund Valentin Hrzán z Harasova, který jej nechal přestavět ve stylu vrcholného baroka. Autorem přestavby zahájené v roce 1702 byl zřejmě Giovanni Battista Alliprandi.  Palác se nachází na adrese Celetná 12 a Kamzíková 8, obě ulice totiž spojuje pasáží.  Od roku 1964 je objekt památkově chráněný. Podle pamětních desek zde v letech 1906–1912 provozovali textilní velkoobchod Hermann a Julie Kafkovi, rodiče Franze Kafky, a následně v letech 1912–1939 František Stadler. V poslední době palác ožil též site-specific divadelním představením Mistr a Markétka od spolku Tygr v tísni.

Containall ~ pořadatel výstavy
Organizátorem přehlídky Pokoje je obecně prospěšná společnost Containall, která svými dlouholetými aktivitami oživuje pražská veřejná místa a sezónně provozuje několik kulturních center v srdci Prahy. Stojí za vznikem kulturního prostoru Fuchs2, venkovního kulturního centra Stalin Letná, letního sportovně-kulturního centra Containall i plovárny Baden Baden na ostrově Štvanice.
 
Otevírací doba a adresa
Palác Hrzánů z Harasova, Celetná 12, Praha 1
Vernisáž: 11. 11. 2022 od 18:00
Otevřeno: 12. - 20. 11. 2022 od 10:00 do 21:00
Vstupenky budou k dostání v prodejní síti Goout a na místě. 
Dospělý 150 Kč
Studenti/důchodci: 100 Kč
Studenti uměleckých škol: 80 Kč
Školní skupina: 50 Kč/os. + pedagogický doprovod zdarma

Vernisáž: středa 26. října 2022 v 19 hodin za osobní účasti autora.

Úvodní slovo: Vladimír Drábek a Jaromír Typlt. Hudební improvizace: Michal Hrubý.

Výstava potrvá do 3. prosince 2022.

Otevřeno od úterý do soboty 14–19 hodin včetně státního svátku 28. října.

Art brut Praha

https://www.artbrutpraha.cz/

https://www.facebook.com/profile.php?id=100085705694499

https://www.instagram.com/art_brut_praha/

O autorovi

George Radojčič

Narodil se v roce 1987 v Sarajevu, ale celý život žije v Praze. Ve čtyřech letech se u něho projevila epilepsie, která poznamenala i další běh jeho života – základní školu dokončoval ve věku maturantů a vzápětí byl jako výrazný talent bez přijímacích zkoušek přijat do grafického ateliéru Jiřího Lindovského na Akademii výtvarných umění v Praze. Studium nedokončil, ale s živelnou tvořivostí dále pokračoval v malování a zapsal se už do povědomí řadou výstav (nejčastěji v pražské galerii Artinbox).

Pražský mikrofestival (PMF) je každoroční mezinárodní festival umění, který spojuje současné psaní s uměním, filmem a performancí. Rok co rok vítá zavedené i začínající autory z celého světa a staví je na jedno jeviště spolu s filmovými projekcemi, hudbou, performancí, vizuálním uměním a kritickými hovory, v bohaté směsici uměleckých forem a literárních žánrů.

Po dvou „pandemických“ ročnících, virtuálním v roce 2020 a hybridním v roce 2021, se PMF letos se festival vrací s živým programem, který bude živě snímán a nahrán na festivalová sociální média a YouTube kanál. Navzdory současným potížím zůstává organizační kolektiv mikrofestivalu věrný své misi přivádět do Prahy jedinečný výběr účastníků z mnoha různých zemí (letos např. z ČR, Chorvatska, Irska, Německa, Polska, Portugalska, Rakouska, Slovinska, Velké Británie, USA…) a nabízet rozmanitý program pro obecenstvo všeho druhu.

Od 14. do 16. října se tak v komunitním centru Punctum na pražském Žižkově sjedou umělci, hudebníci, teoretici a performeři, nebo své dílo představí aspoň online na festivalové web stránce (https://www.praguemicrofestival.com).

Od svého založení usiluje Pražský mikrofestival o spolupráci mezi mezinárodní a českou umělecko-literární scénou. Za pomoci mnoha místních partnerů a jakožto český reprezentant v prestižní mezinárodní festivalové síti Versopolis je mikrofestival jakýmsi mostem mezi domácími a mezinárodními autory – odehrává se plně dvojjazyčně a všechna vystoupení na něm se odehrávají nejen v původním jazyku, ale také v českém a anglickém překladu.

Mezi účastníky letošního PMF se objeví následující veličiny: Asja Bakić (Chorvatsko), Madelaine Culver a Joseph Darlington (oba Velká Británie), Ellen Dillon a Fergal Gaynor (oba Irsko), Klára Godlstein a Šimon Leitgeb (oba ČR), Jazra Khaleed (Řecko), Judith Nika Pfeiffer (Rakousko), Lara Portella (Portugalsko), Andreja Štepec (Slovinsko), Andrew Wenaus (USA), a další.

Kromě autorských čtení zahraničních spisovatelů přináší Mikrofestival českému publiku kritické symposium na téma budoucnost střední Evropy, stejně jako knižní trh, celou řadu knižních křtů a vydavatelských prezentací, plus umělecké instalace a performance místních umělců Michaela Rowlanda a Jo Blin, uměleckou TV instalaci a happening Tyko Saye a Sandry Pasławské, členů pražského kolektivu OBJECT:PARADISE. Každý večer si publikum bude moct vychnutnat umělecká představení (např. české performerky Jany Orlové či polské tanečnice Magdaleny Kawecké), filmové projekce, hudební čísla (Justin
Lavash, Dim Locator, Anabatic Winds) a mnoho dalšího. Coby umělecká a literární platforma překlenující a spojující český a mezinárodní kulturní prostor je Pražský mikrofestival také místem, kde se lidé mohou stýkat a potkávat. Coby plně dvojjazyčná a inkluzivní zkušenost s neuvěřitelně rozmanitou nabídkou slibuje PMF něco pro každého – letos opět v převážně živém formátu!

Pražský mikrofestival 2022 se koná 14.-16. října v komunitním centru Punctum na Žižkově. Každý festivalový den od 17:30 do pozdních večerních hodin.

ČASTO KLADENÉ OTÁZKY
Co? Festival umění: současné psaní, film, umění a performance s četbami, projekce a instalace, stejně jako řada kritických sympozií. Letos poprvé částečně ve virtuálním formátu.

Kde? V komunitním centru Punctum (Praha Krásova 27).
Kdy? 14. – 16. října, každý den od 17:30.
Kdo? Více než 20 autorů a umělců z různých zemí, stejně jako umělci a hudebníci z ČR a ze zahraničí.

V jakém jazyce? Program je plně dostupný v češtině i angličtině (spolu s národními jazyky pozvaných autorů).
Pro další podrobnosti navštivte naši webovou stránku či sociální média:
 WEBOVÁ STRÁNKA www.praguemicrofestival.com
 FACEBOOK.com/praguemicrofestival/
 TWITTER.com/praguemicrofest
 INSTAGRAM.com/thepraguemicrofestival
PMF KOLEKTIV: Aljaž Koprivnikar, David Vichnar, Louis Armand, Vít Bohal, Tyko Say, Sandra Paslawska, Jeffrey Howe, Narmin Ismiyeva, Michaela Černá, Jaromír Moravec.

Úspěšní žadatelé budou moct vycestovat do některé ze zemí účastnících se programu za účelem profesního rozvoje, mezinárodní spolupráce nebo představení svého díla zahraničnímu publiku. Výzva Culture Moves Europe je otevřená až do 31. května 2023, ale žadatelé se do ní mohou hlásit průběžně, vyhodnocovat se totiž bude vždy jednou za měsíc. Kancelář Kreativní Evropa Kultura pořádá 10. listopadu 2022 webinář, kde výzvu podrobně představí.

Evropská komise a Goethe Institut oznámily nový program na podporu krátkodobé mobility pro umělce, tvůrce a kulturní profesionály Culture Moves Europe již letos v létě. Program je zaměřen zejména na začínající umělce. Navazuje na výsledky pilotní akce I-Portunus, která byla realizována v letech 2018–2022. Culture Moves Europe má na období 2022–2025 rozpočet ve výši 21 milionů eur a umožní vycestovat přibližně 7 000 umělců, tvůrců a kulturních pracovníků.
Výzva na individuální mobilitu, která je otevřená až do 31. května 2023, poskytuje finanční podporu na cestovní náklady (doprava, ubytování atd.) umělce nebo kulturního pracovníka, který má bydliště v jedné ze zemí programu Kreativní Evropa a jede do jiné země tohoto programu, aby zde realizoval projekt s mezinárodním partnerem (organizací nebo jednotlivcem). Výzva je určena žadatelům z následujících oblastí: architektura, kulturní dědictví, design a módní návrhářství, literární překlad, hudba, scénická umění a výtvarné umění. Jednotlivci mohou absolvovat výjezd po dobu 7 a 60 dnů a skupiny (2 až 5 osob) po dobu 7 až 21 dnů. Hodnocení zaslaných přihlášek bude probíhat průběžně – vždy první dva týdny každého měsíce. Výsledky budou zveřejňovány přibližně ve třetím týdnu každého měsíce až do června 2023. Mobilitní grant poskytuje částku 350–700 eur na cestovné (záleží na vzdálenosti cílové destinace) a 75 eur na den na ubytování, stravu a další náklady. Přihlášky musí být podány v angličtině, online prostřednictvím portálu Goethe-Application Portal.

Kancelář Kreativní Evropa pořádá ve čtvrtek 10. listopadu od 10 do 11 hodin webinář, kde výzvu představí Małgorzata Szlendak (Evropská komise). O své zkušenosti s mobilitním programem Kreativní Evropy promluví Dana Račková ( Performalita ). Akce bude probíhat v českém a anglickém jazyce se simultánním tlumočením. Webináře se můžete zúčastnit prostřednictvím aplikace Zoom, odkaz vám zašleme na e-mail den před akcí na základě REGISTRACE.

V případě jakýchkoliv dotazů neváhejte kontaktovat Kancelář Kreativní Evropa. Rádi vám poradíme.
Odkazy:
Culture Moves Europe – výzva na individuální mobilitu umělců a kulturních profesionálů
Culture Moves Europe: Představení výzvy na krátkodobou mobilitu

Záznam z webináře: https://www.youtube.com/watch?v=QVWEDOy_x2Y&feature=youtu.be

Praha, 21. září 2022 – Po divácky úspěšných ukrajinských dramatech Nosoroh, Olga a 107 matek vstoupí do českých kin ukrajinská černá komedie Já, hrobař režiséra Alexeje Taraněnka. Snímek, který se celý odehrává na hřbitově, nabízí divákům řadu humorných a šokujících scén, absurdních
situací i kriminální příběh. Premiéra filmu je naplánovaná na 27. října 2022. Saša pracuje na hřbitově v Kyjevě, ale nemá rád lidi. Problém je, že s nimi musí komunikovat a okolí očekává, že to bude dělat citlivě. Tváří v tvář pozůstalým, kteří truchlí nad blízkými nebo i kočkami, však nedokáže přemoci svůj neskrývaný sarkasmus. Jeho pohled na svět se snaží změkčit pohledná klientka i jeho vlastní pubertální dcera. V jeho oboru o zákazníky není nouze, navíc se v něm točí nemalé peníze, což velmi dobře ví i banda šílených mafiánů, kteří se na hřbitov nalepili. Černá komedie Já, hrobař sleduje život vyhořelého pětatřicátníka, který se snaží znovu najít cestu k lidem a motivaci opět žít.
„V našem filmu se hluboce tragické věci velmi těsně prolínají s těmi komickými. Vypráví o lidech nepříliš oblíbených profesí – o všech, kteří na hřbitově pracují. Říká nám, že život je krátký a překvapivý. Že dokud milujeme, žijeme,“ říká režisér filmu Já, hrobař Alexej Taraněnko. Během toho, co půlka filmové štábu bojuje ve válce, vstoupil film do ukrajinských kin (15. září). V Česku se objevil mezi festivalovými filmy na letošním Febio festu. Černým humorem, absurdnem a šokujícími situacemi přirovnávají distributoři film ke snímku Davida Ondříčka Jedna ruka netleská. „Já, hrobař je taková netradiční odreagovačka, která má mnoho podobného s českými snímky. Diváky vtáhne jak černý humor, tak i překvapivé a akční zvraty. Očekáváme návštěvnost i ukrajinských diváků, které by, na rozdíl od předešlých ukrajinských filmů tohoto roku, mohl Já, hrobař více pobavit,“ vysvětluje distributor filmu Jiří Tuček ze společnosti Donart Film. Snímek společnost distribuuje pod záštitou ukrajinské ambasády.

Film získal mnohá ocenění na ukrajinských i mezinárodních festivalech včetně Molodist Kyiv International Film Festival, Munich Film Awards, Warsaw Film Festival a Middlebury New Filmmakers Festival.

Režisér: Alexej Taranjenko
2021, česká premiéra: 20. října 2022
Stopáž: 105 minut
Produkce: Andrej Kornijenko, Maxim Leščanka, Artem Koljubajev
Námět: Pavlo Belianskyj
Kamera: Viacheslav Rakovskyj
Hudba: Mykyta Budaš
Distributor: Donart Film
Hrají: Vitalij Salij, Anna Ivanova, Wiktoria Gorodecka, Viktor Ždanov, Ihor Ciczkewycz, Demian Šijan, Maksim
Donets, Andrej Isaienko, Olena Lesnikova, Alexej Tritěnko, Jaroslav Bezkorovainyj, Olena Khokhlatkina, Oksan
Ždanova, Rimma Ziubina, Halina Kornejeva