Zakladatel kulturálních studií Raymond Williams namísto posuzování hodnoty literárních děl postavil do středu své teorie jejich deskripci a explanaci. A především učinil předmětem vědeckého bádání kulturu pracující třídy. Zabýval se i žánrem sci­-fi, který dobová literární kritika nebyla …

Španělský spisovatel a kritik shrnuje důvody, proč je třeba postavit se praktikám velkých bratrů současnosti, a především globální distribuční společnosti, která navždy změnila knižní trh. „Amazon si přivlastnil naše knihy, my si přivlastníme uvažování Amazonu,“ píše Jorge Carrión …

Zakázková ekonomika nepřináší pracujícím větší svobodu v rozhodování o vlastní výdělečné činnosti, jejím rozsahu a náplni, ale naopak je připravuje o práva, která zaměstnanci považují za běžná. Situaci je nutné řešit – jakou roli bude hrát právo a odbory?

Esencialistickým představám o mírumilovnosti všech Slovanů se s dnešním stavem historického poznání věří jen těžko. Hannah Arendt panslavismus označuje za „kontinentální nacionalismus“ podobný spádům zámořských kolonizátorů, který navíc dláždí cestu totalitarismu 20. století. K …

Proč Bělorusové dosud nebyli úspěšní v boji s totalitou? Spisovatelka Hanna Sevjaryněcová hledá odpověď v „národní povaze“ a svůj esej věnuje kritickému zpytování jejího dvojznačného, ambivalentního charakteru: „Bělorus umí být kýmkoli – podle toho se pozná, že zůstal …

Mezi aktuální snahy rozšířit kánon modernismu a vidět tento směr v souvislostech patří i zkoumání jeho čtení během dekolonizace a studené války. Zatímco CIA aktivity spjaté s literárním modernismem financovala, na druhé straně železné opony byl prohlášen za nežádoucí.

„Existují dokonce i jazyky jednotlivých dní,“ vyjádřil se literární teoretik Michail Michajlovič Bachtin. Odysseus Jamese Joyce jeho slova potvrzuje. Jedno z nejvýznamnějších děl anglicky psané literatury 20. století charakterizuje mnohost vjemů a intimita i odcizenost vnímání jako …

Raná a vrcholná díla národního umělce a komunistického anarchisty Stanislava Kostky Neumanna se zdají být v naprostém ideovém protikladu. Bedlivější pohled ovšem odhalí, že dvojakost přístupu ke světu – jako prostředí přírody a prostoru lidské civilizace – spojuje jediný evoluční …

Během nouzových stavů uplynulého roku se radikálně transformoval náš vztah k městu i okolní přírodě – místa, která jsme dříve míjeli bez povšimnutí, získala na významnosti. Podobně se v radikálně odlišném kontextu domova proměňovaly i mezilidské vztahy. Nehodila by se citlivost vůči světu, …

Architekt Ignasi de Solà­-Morales Rubió zavedl v devadesátých letech minulého století pojem „terrain vague“, jímž označoval neudržované plochy měst s nejednoznačným významem – místa, která existují mimo oficiální kulturní, sociální a ekonomické …