O pojetí humoru u Vratislava Effenbergera se v tomto čísle dočteme mnohé. Fragment dosud nepublikovaného textu z listopadu 1959, který autor zařadil jako předmluvu k rukopisu své divadelní hry Tatarská svatá z roku 1955, mimo jiné vysvětluje, jak působí objektivní humor a čím se liší od konvenčního …

Vratislav Effenberger ve svém básnickém i teoretickém díle obrátil imaginaci k nejvšednější konkrétní skutečnosti a jejím přízrakům, ať už lidským či nelidským. Tento posun, mířící proti „provinční mentalitě“, měl dalekosáhlé důsledky nejen v surrealistickém hnutí. Něco z něj v …

Do diethylamidu kyseliny lysergové, známého pod zkratkou LSD, svého času vkládaly velké naděje jak americké tajné služby a ozbrojené síly, tak guruové kontrakulturního hnutí. První psychedelická revoluce před padesáti lety vyšuměla, ale ta druhá, mnohem skromnější, už několik let probíhá.

I v nejbližším parku nebo křoví se dá zažít fascinující spojení s přírodou – pokud ovšem máte jistý druh kulturního kapitálu. Ty, kdo ho nemají, občas kritizujeme za konzumní letecké zájezdy do přímořských letovisek a snadno přitom zapomínáme, že hlavním viníkem klimatické krize je někdo jiný.

Ukrajinský spisovatel, který už podruhé narukoval do armády, ve svém eseji reflektuje, co válka udělala s jeho vnímáním času, vztahem k umění a schopností psát. Vedle videí na TikToku a her v telefonu mu na frontě zůstalo jediné – „hudba, při které člověk ožívá“.

Sebedůkladnější obeznámení s vývojem zvukového experimentu od avantgard minulého století po současnost nám nemusí automaticky zajistit ponaučení pro vlastní praxi. Občas není na škodu zavrhnout perspektivu velkých děl či věhlasných umělců a podívat se na oblast sound artu zdola.

Jak dospějeme od včelího tance k materialistickému chápání autonomie? Britský filosof hledá odpověď v ideálu volné improvizace, při níž se hráč stává agentem, který nemusí mít lidskou povahu. Následující text vznikl pro performanci s baskickým zvukovým umělcem a teoretikem Mattinem.

Popírání klimatických změn a úzkost ze ztráty dominantního postavení v genderové hierarchii nejsou oddělené jevy. Oba se propojují v demonstrativním pálení fosilních paliv a v tzv. petromaskulinitě – třeba když si upravíte dieselový motor tak, aby vám pořádně čadil výfuk.

Ekofeminismus není rigidní doktrína, ale pestré hnutí mnoha dílčích proudů. Spojuje je poznání, že patriarchální kapitalistický systém vnucuje podřízenou pozici jak ženám, tak planetě chápané jako soubor „přírodních zdrojů“. Obě témata jsou přitom pro budoucí udržitelný život na …

O životě anglické spisovatelky Ann Radcliffe kolovaly legendy už za jejího života – například že ji přílišná představivost dovedla k šílenství. Její neobyčejné imaginaci každopádně vděčíme za virtuózní gotické romány plné hrdinek v nesnázích, klaustrofobních sklepení i vznešené krajinomalby.