V sedmdesátých letech se objevil diskurs orientovaný na kompoziční myšlení spjaté s využíváním technologií, jež se výrazně odklonilo od tradičního pojetí kompozice. Obě metody lze přitom přirovnat ke stroji. Zatímco starší, „abstraktní“ stroje vytvářely nové strukturní vztahy, stroje …

Filmovou hudbu pro první Argentovy thrillery z přelomu šedesátých a sedmdesátých let zkomponoval Ennio Morricone. Ač se zcela nevzdal melodií ani libozvučnosti, výrazně upřednostnil disharmonické a disonantní postupy, které měly u publika vyvolat úzkostné a depresivní pocity.

Loni uběhlo sedm set let od úmrtí Danta Alighieriho, který je považován za předchůdce renesance, ale prožil život ryze středověký. Osobně jsem v uplynulém roce prožila pozoruhodný ponor do středověké kultury, iniciovaný poslechem alba Septem Dies (2021) a psaním textu o knize Sto písní o Marii. …

Podstatnou součástí filmového stylu Daria Argenta je hudba. Kromě spolupráce se slavným Enniem Morriconem jsou režisérovy snímky spojené především se syntezátorovou produkcí italské kapely Goblin. V Argentově hororovém díle ale zazní i operní árie, ambient nebo heavy metal, který dokresluje …

Před dvěma lety jsem v článku věnovaném pražskému festivalu Alternativa (viz A2 č. 24/2019) napsal, že MeetFactory není vhodným prostorem pro experimentální hudbu. Letos se akce přesunula do Divadla Archa a já si úvahu o adekvátnosti místa tentokrát odpustím – budu jen doufat, že napřesrok …

V dokudramatu o britské zvukové designérce a skladatelce Delii Derbyshire, uvedeném na MFDF Ji.hlava, hraje hudba vedlejší roli. Snímek se zaměřuje na barvitý popis studiové praxe radiofonické dílny BBC a reprodukuje legendy, které se v souvislosti s tvůrkyní tradují už dvě dekády.

Německý spisovatel W. G. Sebald se k hudbě příliš nevyjadřoval a nevěnoval se jí ani ve svých knihách. S jedinou výjimkou: nacházel útěchu v romantických písních Franze Schuberta. Jaké jsou spojnice mezi Sebaldem, Schubertem a současnou experimentální hudbou? Jak zní sebaldovská melancholie …

Americká hudebnice Claire Rousay má jakožto virtuózní bubenice blízko k avantgardním perkusistům. Hlavním nástrojem v její autorské tvorbě je však diktafon. Jak k hudbě přistupuje umělkyně, která obsesivně dokumentuje život kolem sebe a své nahrávky přetváří v ambient plný emocí?

Norský hudebník Sturle Dagsland po dekádě koncertního vystupování natočil s pomocí svého bratra Sjura eponymní debutové album. Různé světy se v něm protínají takovým způsobem, že výsledek působí, jako by byl zcela bez hranic. Živé provedení nahrávky nedávno slyšelo i pražské publikum.

Guy Borg, dramaturg festivalu Struny podzimu, si ve stroze elegantním sále DOX+ v pražských Holešovicích povídá s americkou zpěvačkou a skladatelkou Caroline Shaw. Zmiňuje frázi o „budoucnosti klasické hudby“, kterou zahraniční články v souvislosti s umělkyní často používají. Hudebnice …